Devět z deseti Čechů je velmi opatrných při zveřejňování osobních a finančních údajů na internetu, i když se jedná o web značky, kterou znají. Skoro třetina z nás (31 %) souhlasí s tvrzením, že nabídka komunikačních služeb je velmi složitá. Mimo televizi sleduje filmy přes jiná zařízení 62 % Čechů, v zahraničí je to třetina domácností. Uvedená zjištění vyplývají z nejnovějšího globálního průzkumu společnosti EY „Decoding the Digital Home“, který byl letos doplněn o odpovědi české populace v průzkumu realizovaném ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.
Z uskutečněného průzkumu je dále patrné, že i když se výrobky a služby zaměřené na chytrou domácnost uplatňují stále výrazněji – zejména v případě energetiky a veřejných služeb, kde je prognóza na nadcházejících pět let z pohledu poskytovatelů vůbec nejoptimističtější, vyvolává všudypřítomný důraz na konektivitu u spotřebitelů zároveň značné obavy a podlamuje jejich důvěru v dané služby.
Většina respondentů (72 % v uvedených regionech) přistupuje ke zveřejňování svých osobních údajů velice obezřetně, přičemž 41 % dotazovaných ve Spojených státech a Velké Británii se domnívá, že zcela zabránit úniku těchto údajů v podstatě nelze. Většina dotázaných z České republiky (90 %) deklaruje opatrnost při zveřejňování osobních a finančních údajů na internetu. Častěji jsou to pak spíše ženy než muži.
„Dnešní spotřebitelé kladou na ochranu osobních údajů obrovský důraz. Jakékoli související aféry mohou mít na další rozvoj používání internetu neblahé dopady. Stojí za povšimnutí, že 43 % odpovídajících z cizích zemí nedávná regulační opatření o zlepšení ochrany jejich osobních údajů vůbec nepřesvědčila. Podniky se musí snažit mnohem víc, ohánět se standardními prohlášeními na ochranu osobních údajů již nestačí – snaha zabezpečit údaje musí být zřejmá z jakékoliv interakce se zákazníky, jakož i při zdokonalování a inovaci nabízených služeb,“ uvádí Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik ve společnosti EY.
Šíření fake news je horkým tématem debat posledních měsíců. Z pohledu české populace nesouhlasí s regulací skoro každý druhý z nás, častěji muži, vysokoškoláci a starší generace 45 až 59 let. U mladších respondentů ve věku 15 až 29 let by více než polovina z nich ocenila regulaci internetu z důvodu fake news.
Ačkoliv více než polovina (54 %) respondentů ze zahraničí tvrdí, že internet představuje nedílnou součást jejich sociálního života, snaží se bezmála polovina z nich (45 %) alespoň nějaký čas cíleně trávit z dosahu chytrých telefonů a ostatních zařízení s přístupem na internet. Ve věkové kategorii 25 až 34 let je pak podíl těchto spotřebitelů ještě nepatrně vyšší. V Česku více než polovina z nás (58 %) aktivně vyhledává odpočinek od chytrého telefonu. Častěji jsou to lidé ve věku 30 až 44 let. Naopak muži častěji uvádějí, že odpočinek od chytrého telefonu nevyhledávají.
Výsledky studie rovněž poukazují na fakt, že spotřebitelé se cítí být přehlceni stávající komplexní nabídkou služeb a obsahu a nedokáží si z ní uspokojivě vybrat. Konkrétně se takto vyslovilo 42 % respondentů ve Francii a obdobné výhrady pociťují i obyvatelé dalších zemí (32 % ve Velké Británii, resp. 30 % a 27 % v USA a Nizozemsku). S tvrzením, že nabídka komunikačních služeb je velmi složitá, souhlasí 31 % Čechů. Častěji jsou to ženy, avšak naopak pro muže a generaci ve věku 45 až 59 let nabídka tak složitá na pochopení není.
„V záplavě nabízených služeb se řada domácností ztrácí a věci neprospívají ani často neprůhledné a měnící se ceny. Chtějí-li podniky získat důvěru zákazníků zpět, musí portfolio služeb zpřehlednit a ceníky zjednodušit, aby zájemci bylo jasné, co za své peníze dostane,“ říká Jan Fanta.
O komplexnosti příslušného ekosystému mimo jiné svědčí, že až čtvrtina spotřebitelů ve Spojených státech a Velké Británii má údajně potíže nalézt preferovaný obsah, o jehož sledování mají zájem. Tento podíl roste (34 %, resp. 39 %) ve věkové skupině 18 až 24 let, což naznačuje, že mladí lidé se v současném digitálním světě nemusí nutně orientovat lépe.
„Nejrůznější obsah lze konzumovat pomocí nesčetných platforem i aplikací a tato již tak pestrá paleta možností se neustále rozšiřuje. Dostat se k tomu, co opravdu hledám či potřebuji, tak často může být pořádně tvrdým oříškem – a jak se ukazuje, platí to také pro mladší uživatele. V zájmu poskytovatelů obsahu je zajistit celkovou přehlednost a snadnost ovládání dostupných řešení,“ uvádí Jan Fanta.
Téměř polovina (43 %) zahraničních respondentů ve věku 18-24 let by upřednostnila mobilní připojení před fixním internetem. U starších ročníků je to pouze 23 % respondentů. I přesto, že mladší ročníky nemají peněz nazbyt, 42 % z nich je ochotnější připlatit si za prémiové služby, než respondenti starší 25 let (18 %).
Vliv streamovacích služeb na způsob, jakým dnešní domácnosti obsah konzumují, je stále patrnější. Televizní vysílání nebo filmy přes jiná zařízení sleduje v Česku 62 % respondentů, častěji jsou to mladí lidé do 29 let. Naopak nejstarší generace 45 až 59 let častěji uvádí, že vysílání a filmy sleduje pouze v televizi.
Skoro třetina domácností z cizích zemí, které se zúčastnily průzkumu, využívá vícero zařízení a 57 % respondentů přiznává, že se místo televize baví sledováním kratších videí z internetu. Tento trend je výraznější ve Spojených státech, kde tradiční televizní kanály preferuje pouze 38 % účastníků průzkumu, zatímco ve Velké Británii a Nizozemsku 51 %, resp. 67 %.
