Téměř devět z deseti Čechů se aktivně zajímá o své finance. V evropském měřítku jsou na tom lépe pouze Francouzi. Češi také patří mezi národy, jejichž příslušníci se nejčastěji starají o své finanční záležitosti sami (82 %), bez pomoci bank a finančních odborníků. 67 % Evropanů vyhodnotilo, že péče o jejich finance pro ně byla snazší před deseti lety než dnes. Češi jsou v tomto ohledu optimisté a s tímto tvrzením se ztotožňuje jen polovina z nich. Data plynou z mezinárodního průzkumu ING Bank.
Evropané obecně považují své peníze za věc hodnou zájmu. Téměř osmi z deseti (79 %) obyvatel Starého kontinentu nejsou jejich finanční záležitosti lhostejné. Nejaktivněji se k této otázce staví Francouzi, následovaní Čechy. Na druhé straně spektra jsou Belgičané, Nizozemci a Španělé, ale i v těchto státech je velký počet lidí, kteří se zajímají o svou finanční budoucnost.
Tři čtvrtiny Evropanů (73 %) řídí své finance samy, bez podpory bank a finančních odborníků. Jen 5 % dotazovaných nechává rozhodování na bance.
„Zajímavé je, jak se od sebe obě skupiny v některých sledovaných parametrech odlišují a v čem jsou rozdílné jejich zažité stereotypy chování,“ upozorňuje Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a dodává: „Ve skupině lidí, kteří odpovídají za svá finanční rozhodnutí sami, jsou častěji ti, kdo mají své finance pod kontrolou, nepřekračují bankovní limity, méně často podléhají impulzivním nákupům a dohadování se o penězích se svými blízkými. Deklarují, že na řešení finančních záležitostí mají čas nebo jsou schopni si ho udělat.“ Na druhé straně ti, kdo nechávají rozhodování o svých financích na bance, častěji souhlasí s tvrzením, že spravovat finance je v dnešní době obtížnější než před deseti lety, a častěji si také vedou domácí účetnictví.
K tvrzení, že hospodaření s penězi je v dnešní době složitější než před 10 lety, se hlásí většina Evropanů (67 %). Na vině je finanční krize, která v některých lokalitách významně zasáhla do křivek zaměstnanosti, a nové technologie jako mobilní bankovnictví nebo bezkontaktní platby, které nabízejí nové formy hospodaření s penězi. Nejsložitější je správa peněz pro Italy (82 %) a Turky (75 %). Na opačném pólu je Nizozemsko (48 %), kde hodnotí situaci ve správě peněz jako horší než před deseti lety méně než polovina obyvatel, následované Českou republikou (51 %).
