Hospodaření obcí bez započtení Prahy skončilo v roce 2023 se značným přebytkem, a to 26,4 miliardy Kč. Vyššího přebytku rozpočtu obce dosáhly za posledních dvacet let pouze v roce 2016. Obce hospodařily s příjmy ve výši 352,3 miliardy Kč a výdaji ve výši 325,9 miliardy. Jejich úspory se meziročně zvýšily o 13 % na 200,9 miliardy. Kč, zatímco jejich dluh se o 3 % snížil na 51,8 miliardy Kč. Více než čtvrtina obcí dosáhla v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating nejvyššího ratingového stupně A. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau provedené z dat portálu informaceoobcich.cz, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.
Příjmy obcí se v roce 2023 zvýšily o 35,1 miliardy Kč, resp. o 11 %, a jejich výdaje pouze o 6 %. Rozhodující byl růst daňových příjmů, které se na přírůstku celkových příjmů podílely 85 %. Z hlavních příjmových položek se snížily pouze kapitálové příjmy, které však mají na celkových příjmech jen malý podíl. Kapitálové výdaje se snížily o 1,4 miliardy Kč, zato běžné výdaje stouply o 19,9 miliardy. Z celkových příjmů věnovaly obce na investice 27 %, o rok dříve to bylo 30 %.
Téměř dvojnásobná dynamika příjmů oproti dynamice výdajů vyústila ve značný přebytek rozpočtu. Z celkového objemu příjmů obce v loňském roce nevyužily 8 %, o rok dříve se přebytek rozpočtu na příjmech podílel 3 %. „Za vysokým kladným saldem v rozpočtu obcí je nejen inflace, ale i skutečnost, že odhad výnosů tří daní, které státní rozpočet sdílí s obcemi, byl na rok 2023 podhodnocený. Sdílené daně přitom představují téměř dvě třetiny příjmů obcí. Nižšímu odhadu sdílených daní obce přizpůsobily svou výdajovou politiku. Vyšší příjmy oproti schválenému rozpočtu v průběhu roku nevyužily, ale odložily stranou,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Investiční aktivita obcí se v uplynulém roce mírně snížila, i přesto, že objem investičních dotací se zvedl. Do svého rozvoje obce investovaly 94,3 miliardy Kč, o 1,4 miliardy méně než v předešlém roce. Obdržely 21,4 miliardy Kč v rámci investičních dotací, a to je o 0,4 miliardy více než o rok dříve.
„I když obce připravovaly rozpočty na rok 2023 v podmínkách znatelné nejistoty dané ekonomickou stagnací, vysokou inflací a vyššími úrokovými sazbami, nevysvětluje to plně snížení jejich investiční aktivity,“ dodává Věra Kameníčková. Souhrn peněz, které měly v roce 2023 k dispozici na financování investic, dosáhl 120,8 miliardy Kč. Jedná se o přebytek běžného rozpočtu (92,8 mld., což je o 17,7 mld. Kč více než o rok dříve), investiční dotace (21,4 mld.) a kapitálové příjmy (6,5 mld.). Přitom kapitálové výdaje dosáhly pouze 94,3 miliardy Kč a byly tak o 26,4 miliardy nižší. To je zároveň částka, kterou obce mohly věnovat na investice, aniž by si na jejich financování musely vypůjčit, ale neudělaly to.
Obce zvedly své úspory z 177,1 miliardy Kč na 200,9 miliardy, tedy o 13 %. Jejich dluh se naopak meziročně o 3 % snížil na 51,8 miliardy. Nepřetržitý růst úspor obcí je dlouhodobým jevem. Ve srovnání s rokem 2013 byl dluh o 2 % nižší, zato jejich úspory se téměř trojnásobily. „Je zřejmé, že obce jsou ve svém rozhodování o výdajové politice velmi obezřetné, snaží se o co nejnižší míru rizika a každou investici tudíž bedlivě zvažují,“ dodává analytička Věra Kameníčková.
V přepočtu na obyvatele mají obce s počtem obyvatel do 199 nejvyšší příjmy, a to 40 329 Kč, průměr je 32 539 Kč. Koncem roku 2023 měly na bankovních účtech 51 336 Kč na obyvatele, přičemž průměr byl 18 555 Kč. Objem jejich úspor dosáhl 8,7 miliardy Kč a byl o 1,9 miliardy vyšší než jejich roční příjmy. Nejmenší obce v roce 2023 ušetřily 11 % příjmů, průměr je 8 %. Malé obce tvoří 22 % z celkového počtu obcí a na počtu obyvatel se podílejí 2 %. Jejich počet se meziročně mírně snížil, avšak počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec se naopak zvýšil. Z toho vyplývá, že nejmenší obce se nevylidňují, ale naopak. I tak má ale stále Česká republika v rámci zemí Evropské unie nejnižší počet obyvatel připadající v průměru na jednu obec.
V souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF dosáhlo 1 775 obcí nejvyššího ratingového stupně A. Pouze 64 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-. Meziročně se iRating obcí mírně zlepšil. Ve srovnání s rokem 2022 se zvýšil počet obcí s nejlepším hodnocením – ratingový stupeň A (ze 25 % na 28 %), zatímco pouze u 4 % (stejně jako v roce 2022) obcí hrozí zvýšené či vysoké riziko, dostaly rating C, popř. C-. Nejlepší průměrný rating mají nejmenší obce, nejhorší obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999.
