Léto 2022 je spojeno s dvěma důležitými novelami energetického zákona. První novela reaguje na nepoctivé zprostředkovatele energií (tzv. energošmejdy), druhá na zkušenosti s krachem zejména Bohemia Energy. Zatímco první novela přinese spotřebitelům lepší ochranu, druhá jejich postavení může zhoršit.
Zákonodárci už v minulém volebním období vyslyšeli dlouholeté volání (mj. dTestu) po potřebě zavést podmínky, kterými by se řídili zprostředkovatelé smluv na dodávky energií („zprostředkovatelé energií“), a přijali důležité novely energetického zákona. První část změn je už v účinnosti od 1. ledna 2022, druhý balík změn začal platit od letošního 1. července.
Díky druhému balíčku přechází dozor a řešení sporů se zprostředkovateli energií na Energetický regulační úřad („ERÚ“). Až doposud zprostředkovatele energií kontrolovala a spory s nimi řešila Česká obchodní inspekce („ČOI“), což vyvolávalo mezi spotřebiteli zmatek a dozorové orgány i spotřebitele to zdržovalo. „Tato změna je jednoznačně ku prospěchu,“ chválí změny ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.
Další zásadní změnou, která je od 1. července účinná, je povinnost zprostředkovatelů energií získat k výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetice oprávnění. To bude udělovat ERÚ. Doposud zprostředkovatelé energií žádné speciální oprávnění nepotřebovali. Všichni žadatelé musí splnit zákonem předepsané podmínky: odpovídající vzdělání a praxe v oboru, bezúhonnost a také spolehlivost. Spolehlivý podle zákona není zprostředkovatel energií, kterému Česká obchodní inspekce udělila za poslední tři roky pokutu pro porušení zákona o ochraně spotřebitele.
Oprávnění bude pro zprostředkovatele energií klíčové, bez něj v tomto odvětví podnikat nemohou. Pokud závažným způsobem poruší zákon, mohou o oprávnění přijít, což by je mělo motivovat k dodržování pravidel. Co už je závažné porušení zákona, které vede ke ztrátě oprávnění, a co je „jen běžné“ porušení zákona? To je otázka pro budoucí praxi ERÚ. „V zájmu spotřebitelů dTest doufá, že posuzování bude nastaveno dostatečně přísně,“ doplňuje Hekšová.
Režim dodavatele poslední instance („DPI“) se v uplynulých měsících dotkl asi milionu odběrných míst v ČR a patrně proto došlo k tomu, že byla provedena výrazná změna v jeho fungování. Nová pravidla pro DPI byla přijata bezdůvodně ve zrychleném legislativním procesu. Spotřebiteli, který spadne do režimu DPI a nestihne z něj včas vystoupit, nově nebude hrozit odpojení elektroměru nebo plynoměru a následné ukončení dodávek. Takový spotřebitel se ale bude muset smířit s produktem od dodavatele poslední instance na dobu neurčitou, jehož podmínky, cenu, výpovědní dobu, i to, zda se jedná dnes o rizikový spotový produkt apod. nebude moct vůbec nijak ovlivnit, vše je ponecháno na libovůli dodavatele.
Dále novela zkracuje dobu trvání režimu DPI z šesti měsíců na tři, což je v přímém rozporu se zkušenostmi z posledních měsíců. „Zkrácení režimu DPI a možnost dodavatelů poslední instance stanovit opozdilcům libovolně podmínky na následné smlouvě vnímáme jako problematické pro spotřebitele a omezující konkurenční prostředí, protože pětice dodavatelů DPI bude získávat nové klienty bez soutěže,“ doplňuje Hekšová.
