V hlavním městě se připravuje O patnáct tisíc bytů více než před rokem se připravuje v projektech v hlavním městě Praha. Aktuálně jde o téměř 116 tisíc bytů v 752 projektech, což by pokrylo potřebu bydlení pro zhruba 250 tisíc lidí. Do povolovacího procesu zatím vstoupila necelá polovina těchto bytů. Vyplývá to z analýzy největšího rezidenčního stavitele Central Group. Ten podle svých zástupců sám připravuje v Praze více než 30 tisíc nových bytů, tedy více než čtvrtinu z celkového počtu.
Ze 116 tisíc připravovaných bytů je nyní v některé fázi schvalovacího procesu 45 tisíc, dvanáct tisíc z nich má územní rozhodnutí, šest tisíc pak stavební povolení. U těchto bytů je nejpravděpodobnější, že by se mohly brzy dostat na trh. Část z nich ale ještě řeší odvolání. „Největší problém Prahy je stále ve velmi pomalém tempu povolování nových staveb. Zatímco ostatní evropské metropole se potýkají hlavně s nedostatkem pozemků, rozvoj naší metropole brzdí byrokracie a nedodržování lhůt ze strany úřadů a mnoha institucí, které se ke každé stavbě vyjadřují,“ říká zakladatel a šéf firmy Central Group Dušan Kunovský.
Nejvíce nových bytů v české metropoli se chystá v Praze 5, Praze 9 a Praze 4. V těchto třech městských částech vznikne dohromady více než polovina všech připravovaných bytů v hlavním městě. Důvodem je, že se zde nachází velké množství průmyslových areálů a rozvojových ploch. V pátém pražském obvodě vznikne například projekt Nový Zličín, v Praze 9 je to třeba Tesla Hloubětín nebo Barvy Tebas. Praha 4 se zase promění zejména v oblasti Modřan nebo Krče - Zálesí.
„Nejefektivnějším řešením bytové krize je podpora výstavby velkých projektů na brownfieldech, na kterých mohou vzniknout zhruba dvě třetiny všech připravovaných bytů v Praze. Revitalizovat bývalé průmyslové zóny a přeměnit je na obytné je výhodné i pro město, které se díky tomu nemusí rozrůstat dále do okolí, ale staví se tam, kde je již hotová infrastruktura,“ vysvětluje Kunovský.
V sousedních zemích se ve srovnání s Českem podle zástupců Central Group povolují nové byty výrazně rychleji. V Praze se ročně průměrně povolují jen zhruba 3 nové byty na 1000 obyvatel, zatímco v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik.
Vyšší tempo povolování by vedle uspokojení poptávky po bydlení bezpochyby znamenalo i tolik potřebnou injekci pro celé stavebnictví, které se na HDP naší země podílí téměř 10 procenty. Nová výstavba je proto ve velkém ekonomickém zájmu státu, a jestliže má být stavebnictví v době po zdravotní krizi tahounem ekonomiky, nesmí mu v tom bránit paralyzované povolování projektů.
Pomoci v tom může nový stavební zákon, který bude už v létě projednávat vláda a na podzim ho bude schvalovat Poslanecká sněmovna. „V metropoli by se mělo ročně stavět minimálně 10 000 nových bytů, ze kterých by mohly být daňové příjmy pro stát kolem 10 miliard. Za každý nový byt v Praze totiž stát získává na daních kolem jednoho milionu korun. Při větší výstavbě ve všech oborech v celé republice může stát díky novému stavebnímu zákonu získat o desítky miliard korun více než nyní,“ dodává Kunovský.
Největší plochu pro budoucí bytovou výstavbu v Praze vlastní podle svých zástupců Central Group. V jeho portfoliu je kolem 1,5 milionu metrů čtverečních pozemků, na kterých může vzniknout přes 30 tisíc nových bytů. Z velké části jde o brownfieldy, na něž se v posledních letech developerská společnost zaměřuje především.
Jedním z takových projektů je Sigma Modřany v Praze 4, kde Central Group na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních postaví zcela novou rezidenční čtvrť. Ta nahradí současný rozlehlý skladový areál. Projekt za 5,5 miliardy korun počítá s 850 byty ve tří až sedmipodlažních budovách, součástí bude i více než 12.500 metrů čtverečních prostor pro restaurace, obchody a další služby a také mateřská školka. Velkým benefitem pro nové, ale i stávající rezidenty má být i přivedení tramvajové trati, která výrazně zlepší dopravní dostupnost lokality. Stavět by se mohlo začít v roce 2024, první obyvatelé by se sem mohli stěhovat už o rok později.