Zdá se, že oživení hospodářství v poslední době zatím nevede v Evropě k vytvoření nových pracovních míst a sociální situace v EU vykazuje jen nepatrné náznaky zlepšení. K takovém závěru dospěla Evropská komise ve své poslední zprávě nazvané Čtvrtletní zpravodaj o zaměstnanosti a sociální situaci.
Z analýzy rovněž vyplývá nárůst míry chudoby a jen mírné zlepšení, pokud jde o efektivitu vynakládání prostředků na sociální ochranu v roce 2013, přestože jejich účinek je stále velmi nedostatečný. Zpravodaj také předkládá empirické důkazy o tom, že negativní dopad krize se v době její kulminace nejvíce projevil na zaměstnanosti mužů a mladých lidí.
Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor uvedl: „Ekonomika EU začíná pomalým tempem opět růst, přesto se však situace mnoha domácností a jednotlivců zatím nezlepšuje a čím dál více lidí se potýká s finančními potížemi. Nůžky sociální nerovnosti se stále rozevírají a hrozí, že současné křehké oživení nijak nepřispěje ke zlepšení situace mnoha nízkopříjmových skupin. EU zatím ještě zdaleka nedosáhla svého cíle zajistit hospodářské oživení podporující začlenění a vedoucí k intenzivnímu nárůstu pracovních míst – členské státy by spolu s EU měly zvýšit úsilí a zabezpečit, aby na naší cestě ven z krize nezůstal nikdo opomenut vzadu. Zejména bychom se měli soustředit na investice do lidí v souladu s tím, co je stanoveno v rámci balíčku týkajícího se investic v sociální oblasti, a v duchu doporučení formulovaných v rámci záruky pro mladé lidi.“
Jak poslední čtvrtletní zpravodaj zdůrazňuje, zlepšení na trhu práce EU jsou stále nevýrazná. Zaměstnanost v roce 2013 vykázala první známky stabilizace, přičemž ve druhé polovině vzrostla o 0,1 %. Výraznější nárůst byl zaznamenán v odvětvích služeb. Ve stavebnictví a v průmyslových odvětvích se zpomalil úbytek pracovních míst. Nicméně z údajů za třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2013 vyplývá, že ve stále více členských státech EU nejde růst hospodářství ruku v ruce s tvorbou pracovních míst. Je proto ještě příliš brzy na to říci, zda současné oživení přinese i nová pracovní místa.
Příjem, který mají domácnosti k dispozici, zaostává podle zpravodaje za růstem hrubého domácího produktu. V roce 2013 reálný hrubý disponibilní příjem domácností v eurozóně v reálných číslech meziročně opět klesal, i když pomalejším tempem než v předchozích letech.
Znepokojivá je rovněž skutečnost, že od roku 2010 se neustále zvyšuje počet osob ve finanční tísni, přičemž stále více lidí musí čerpat ze svých úspor a v poslední době se i dokonce zadlužovat, aby vůbec byli schopni hradit své každodenní životní náklady. To nejvíce dopadá na domácnosti s nejnižšími příjmy: Kvůli úhradě běžných výdajů se musí zadlužovat 10 % dospělých v domácnostech s nízkými příjmy a dalších 15 % musí sahat na své úspory (ve srovnání s 5 %, resp. 12 % v rámci celé populace).
Údaje z ledna 2014 ukazují, že nezaměstnanost stále dosahuje rekordní výše – práci hledá kolem 26 milionů lidí v EU (10,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva). V několika členských státech se nezaměstnanost pohybuje blízko historicky nejvyšším hodnotám, jež byly poprvé zaznamenány během současné krize.
Zpravodaj rovněž uvádí, že jsou stále více využívány pracovní smlouvy na dobu určitou a práce na částečný úvazek. Lze přitom pozorovat, že pracovní poměry na dobu určitou ústí v získání stálého zaměstnání méně často, než tomu bylo před začátkem krize. Zároveň se významně snížila jistota zaměstnání, zejména u mužů a mladých lidí, a zvýraznily se rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.
V souvislosti s vysokou nezaměstnaností a nejistotou zaměstnání se v eurozóně v roce 2013 nadále zpomaloval růst nominálních jednotkových nákladů práce, což zvyšuje riziko deflačních tlaků zvyšujících náklady, které by mohly negativně ovlivnit vyhlídky na udržitelný vzestup ekonomiky a s tím související nárůst nových pracovních míst.
Chudoba a sociální vyloučení se v roce 2011 a 2012 nadále prohlubovaly a podle posledních dostupných údajů se za rok 2013 předpokládá další prohloubení těchto jevů v případě zemí, kde se hospodářská situace a podmínky na trhu práce dále zhoršovaly.
Míra ohrožení chudobou zůstala mezi lety 2011 a 2012 na úrovni EU v průměru stabilní, což však neznamená, že by situace byla podobná ve všech zemích. Ve třetině členských států EU se totiž počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil, přičemž v některých z nich byl původně na nízké úrovni. Zvlášť silný nárůst chudoby byl zaznamenán v Řecku a další nárůst se mezi lety 2011 a 2013 předpokládá v několika zemích východní Evropy a rovněž v Řecku.
Stabilizační účinek výdajů na sociální ochranu byl podle údajů EU i v roce 2013 velmi slabý, vzrostl mnohem méně, než se očekávalo, přestože došlo k určitému mírnému zlepšení. Z analýzy vyplývají značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.
V Řecku a Portugalsku došlo vlivem pokračujících reforem daňového systému a systému sociálních dávek v letech 2012 až 2013 ke snížení příjmů téměř ve všech domácnostech. V jiných zemích (tj. v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Rumunsku) byl celkový dopad na příjmy domácností pozitivní, přičemž ze změn v posledním roce měly relativně největší prospěch domácnosti s nižšími příjmy. Ve Spojeném království a ve Španělsku pocítily snížení příjmů v důsledku změny politiky v letech 2012 až 2013 nejvíce domácnosti se zvláště nízkým příjmem.
Evropská komise v rámci svého balíčku týkajícího se investic v sociální oblasti(balíčku SIP) vyzvala členské státy, aby investicím v sociální oblasti přikládaly větší význam a aby zmodernizovaly své systémy sociálního zabezpečení, neboť finanční prostředky využité v sociální oblasti účinněji a efektivněji dnes mohou ušetřit mnohem vyšší výdaje v sociální oblasti, jež by byly nutné v budoucnu.
V rámci balíčku SIP jsou členským státům poskytnuty zejména obsáhlé pokyny a doporučení týkající se investic do dětí, aktivního začleňování, zdravotní a dlouhodobé péče, bezdomovectví a inovací v oblasti sociální politiky. Balíček obsahuje i pokyny, jak by členské státy měly co nejlépe využívat finanční podporu EU, zejména prostředky z Evropského sociálního fondu, k provádění uvedených cílů.
Komise podle svých představitelů vnímá, že investice do mladých lidí jsou naléhavou otázkou, a proto v prosinci 2012 předložila návrh záruky pro mladé lidi, jejž Rada ministrů EU přijala v dubnu 2013. Cílem záruky pro mladé lidi je zajistit, aby všichni lidé mladší 25 let získali do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže.
Uvedená iniciativa vychází z velmi prosté ideje – žádný mladý člověk by neměl zůstat bez zaměstnání nebo neaktivní déle než čtyři měsíce. Záruka pro mladé lidi by měla mladým lidem umožnit získat práci odpovídající jejich vzdělání, dovednostem a zkušenostem nebo dosáhnout vzdělání či získat dovednosti a zkušenosti, díky nimž budou v budoucnu moci snáze získat práci. Podle zástupců EU se jedná o jednu z nejzásadnějších a nejnaléhavějších strukturálních reforem, jež členské státy musí zavést, aby snížily nezaměstnanost mladých lidí a usnadnily jejich přechod ze školy do zaměstnání.
