Evropský fond pro strategické investice (EFSI) mobilizoval od července 2015 v celé EU dodatečné investice ve výši 335 miliard EUR. Junckerův plán má podle oficiálních představitelů EU evidentní dopad na hospodářství EU a revolučním způsobem změnil financování inovací v Evropě. V ČR se očekává spuštění celkových investic ve výši 3,5 mld. eur, do konce roku 2020 nateče v rámci plánu do zemí EU 500 miliard EUR. To jsou oficiální informace. Doporučujeme se ale podívat na konkrétní financované projekty.
Oficiální zástupci EU - a to není překvapení - si projekt "investic" pochvalují. Doporučujeme ale podívat se na konkrétní projekty, do kterých se peníze investují. Zde je přehled i s příklady v anglickém jazyce (stačí základní znalost).
Evropská komise a skupina Evropské investiční banky (EIB) splnily podle svých zástupců závazek mobilizovat 315 miliard EUR dodatečných investic v rámci investičního plánu pro Evropu, Junckerova plánu. Na základě rozpočtové záruky Evropské unie a vlastních zdrojů ze skupiny EIB bylo schváleno 898 akcí, které by měly aktivovat investice ve výši 335 miliard EUR ve všech 28 členských státech EU. To je více než původní cíl ve výši 315 miliard EUR, který byl stanoven v roce 2015, kdy byl EFSI zřízen, což prý pomohlo odstranit nedostatek investic, jenž se projevil v důsledku finanční a hospodářské krize. Lepší přístup k financování by prý mělo využít 700 000 malých a středních podniků. Evropská rada a Evropský parlament se v loňském roce dohodly na prodloužení doby jeho trvání a zvýšení jeho kapacity na 500 miliard EUR do konce roku 2020.
Předseda Komise Jean-Claude Juncker prohlásil: „Junckerův plán se osvědčil. Překročili jsme původní investiční cíl ve výši 315 miliard EUR a Evropský fond pro strategické investice by měl do roku 2020 v EU vytvořit 1,4 milionu pracovních míst a zvýšit HDP o 1,3 %. Financujeme projekty, které by se bez podpory EFSI neobešly, a všechny bez dalšího zadlužení: Dvě třetiny těchto investic pocházejí ze soukromého sektoru. Od financování rekvalifikačních kurzů pro uprchlíky ve Finsku přes obnovitelné zdroje energie v Řecku po zemědělství v Bulharsku – budeme nadále využívat rozpočet EU na to, k čemu se hodí nejlépe: k podněcování růstu.“
Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, k tomu uvedl: „Dnešní milník prokazuje, že EU je v čele, pokud jde o využívání soukromých finančních prostředků pro veřejně prospěšné účely. Přijetím tržně orientovaného přístupu a strategickým využíváním rozpočtu EU jsme podpořili stovky inovativních investičních projektů a pomohli tisícům malých podniků v rozvoji. Výsledkem je, že se zvýšila konkurenceschopnost Evropy a po celé EU bylo vytvořeno nebo zachováno nejméně 750 000 pracovních míst. Díky investičnímu plánu a úsilí, se kterým členské státy provedly vnitrostátní strukturální reformy, jsou vyhlídky v oblasti investic v Evropě velmi nadějné.“
Werner Hoyer, prezident Evropské investiční banky, řekl: „Rád říkám, že EIB je poslem dobrých zpráv, ale na dnešní úspěch jsem obzvláště hrdý. Dokázali jsme to, co před třemi lety mnozí označovali za nemožné. Aktivovat 315 miliard EUR na nové další investice – většinou ze soukromého sektoru – se nikdy nejevilo jako lehký úkol. Ale dokázali jsme, že díky vynikající spolupráci mezi EIB a Evropskou komisí, pomoci a podpoře Rady i Evropského parlamentu a zkušenostem, univerzálnosti a obětavosti EIB toho lze dosáhnout. V posledních třech letech došlo ke změně způsobu, jakým Evropa financuje své priority. Nyní máme klíč k tomu, jak se zapojením soukromých investic účinněji využít omezených veřejných zdrojů ve prospěch hospodářství a občanů EU. Mnoho lidí dnes považuje Junckerův plán za vítězství.“
Hospodářský odbor EIB a Společné výzkumné středisko Komise (JRC) odhadují, že díky akcím EFSI se podařilo vytvořit nebo udržet již více než 750 000 pracovních míst, přičemž se tento počet oproti základnímu scénáři má do roku 2020 zvýšit na 1,4 milionu pracovních míst.
Junckerův plán umožňuje skupině EIB financovat akce, které jsou rizikovější než její průměrné investice. Projekty podporované z EFSI jsou často vysoce inovativní, jsou prováděny malými společnostmi bez úvěrové historie, nebo se v jejich rámci sdružují menší potřeby infrastruktury podle odvětví a zeměpisné polohy. Podpora takových projektů vyžadovala, aby skupina EIB vytvořila nové finanční produkty, například rizikový dluh s kapitálovými znaky nebo investiční platformy. Junckerův plán Evropské investiční bance také umožňuje, aby schválila větší počet projektů, než by bylo možné bez záruky EU, jakož i oslovit nové klienty: tři ze čtyř klientů, kteří získají podporu z EFSI, jsou pro banku noví.
Díky podpoře z EFSI investovaly EIB a její přidružená společnost pro financování malých podniků – Evropský investiční fond (EIF) do 898 akcí a poskytly rizikové financování 700 000 malých a středních podniků v celé řadě odvětví ve všech 28 členských státech EU. V poměru k HDP nejvíce z investic aktivovaných z EFSI získaly Řecko, Estonsko, Litva, Bulharsko a Finsko. Jako příklady lze podle zástupců EU uvést inovativní řešení v oblasti zdravotní péče ve Španělsku, oběhové hospodářství v České republice a produkci potravin v Řecku.
