Médii proletěla zpráva, že míra korupce a podvodů je podle českých manažerů, které oslovil 13. mezinárodní průzkum společnosti EY mapující postoje k neetickému jednání, znepokojivě vysoká. A ani jinde ve světě není situace ani zdaleka ideální. Pojďme se tu na výsledky průzkumu podívat podrobněji.
„Korupce je v České republice rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává. Získat či udržet si zakázku využitím nekalých praktik, jako jsou nadstandardní náklady na reprezentaci, je ochotno 63 % českých manažerů, což je nejvíce na světě. Pro srovnání globálně je to pouze 29 %, v západní Evropě 30 % a u sousedů z východní Evropy 31 %,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě.
Naopak v toleranci finančních úplatků vedou Řekové (58 %), Česká republika je s 6 % až v druhé polovině žebříčku. Se zkreslováním hospodářských výsledků si nelámou hlavu především manažeři v Asii – nejvíce v Singapuru (28 %), Hongkongu a Indii. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti EY „13thGlobal Fraud Survey“ mapujícího postoje ke korupci a podvodům, kterého se zúčastnilo přes 2 700 manažerů z 59 zemí celého světa. Jsou mezi nimi zastoupeni především finanční ředitelé a dále ředitelé pro compliance, vedoucí právního oddělení nebo vedoucí interního auditu.
69 % českých respondentů se domnívá, že korupce je v České republice rozšířeným jevem (konkrétní výsledky dalších zemí viz příloha této tiskové zprávy). Vzhledem k intenzivně vnímané korupci ve velké většině zemí zařazených do průzkumu by se dalo předpokládat, že management a statutární orgány podniků budou usilovně bojovat jak s tradičními hrozbami, tak s nově se objevujícími riziky, jako je počítačová kriminalita. Nejvíce se kyberkriminality obávají v Brazílii (76 %), Velké Británii a Řecku, nejméně naopak v Belgii a Egyptě. V České republice jí za velkou hrozbu označuje jen 47 % respondentů. Co se týče potenciálních zdrojů kyberkriminality, rozdělují čeští manažeři rizika rovnoměrně mezi zaměstnance/dodavatele (39 %) a hackery/organizovaný zločin (obě skupiny 37 %).
„Noviny o každém případu kyberkriminality informují palcovými titulky, takže by představenstvo i dozorčí rada měly po managementu požadovat, aby si pro tyto případy připravilo detailní strategii, jak bude reagovat,“ říká Daniel Bican, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY ve střední Evropě. „V řadě zemí navíc roste tlak na to, aby obchodní korporace i jiné organizace každý incident neprodleně oznámily, takže těmto problémům musí věnovat pozornost i právní oddělení a oddělení pro compliance. Na kyberkriminalitu se stále víc zaměřuje rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy. Tyto incidenty totiž kromě jiného ohrožují spolehlivost údajů v účetních závěrkách, takže se těmito hrozbami musí zabývat i členové výboru pro audit.“
Jak průzkum EY ukazuje, generální a finanční ředitelé a další vrcholoví manažeři mají tendenci věnovat rizikům podvodu a korupce menší pozornost než ostatní management. Méně se účastní protikorupčního školení (absolvovalo ho pouze 38 % dotázaných vrcholových manažerů) a v menší míře se podílejí i na posouzení korupčních rizik, která potenciálně hrozí jejich společnosti (30 %).
Toto zjištění je podle zástupců EY tím znepokojivější, že jsou to právě ředitelé, kteří se nejčastěji ocitají v situacích ohrožujících jejich čestnost a poctivost. 21 % generálních ředitelů v průzkumu uvedlo, že v minulosti byli v pracovních záležitostech požádáni o úplatek. U všech manažerských respondentů je výsledek podstatně nižší – pouze 10 %.
Neméně znepokojivý je podle EY postoj nezanedbatelné části (11 %) oslovených generálních ředitelů, kteří považují zkreslování údajů v účetní závěrce za ospravedlnitelné, pokud to jejich společnosti pomůže přežít ekonomickou krizi. Pro srovnání – průměr aktuálního průzkumu je pouze 6 %.
„Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány,“ říká Magdalena Souček. „Proto je důležité, aby tyto orgány víc spolupracovaly se středním provozním a finančním managementem a mohly si tak potvrdit, že informace, které dostávají, jsou přesné a úplné. V sázce je totiž hodně. Státní orgány se v poslední době zaměřily na důsledné stíhání podvodů v účetních závěrkách a mnohem intenzivněji spolupracují i s prokuraturami jiných zemí.“
„Státní orgány v zahraničí masivně investují do nových technologií, které jim umožní analyzovat velké objemy dat obchodních korporací a zjistit možné nesrovnalosti,“ vysvětluje Daniel Bican. „Například s pomocí nejnovějších nástrojů pro vizualizaci dat lze tzv. „červené praporky“ signalizující problémové položky v oblasti výnosů nebo nákupu identifikovat rychleji a efektivněji. Dozorčí a statutární orgány by se tudíž měly zajímat, zda a jak management využívá forenzní datovou analýzu, aby lépe zajistil dodržování předpisů a minimalizoval negativní dopady případných kontrol.“
„Postoj vedení společností v České republice se hodně zlepšil. 84 % respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 % českých firem jsou stanoveny jasné sankce. Problém bývá uprostřed organizace – střední management je autoritou pro řadové zaměstnance a často postoj vedení firmy komunikuje zkresleně,“ říká Tomáš Kafka, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v České republice.
„Jak ukázal náš průzkum, dostavila se určitá únava ze zavádění protikorupčních opatření, a to právě ve chvíli, kdy si ji podniky mohou nejméně dovolit. Zatímco legislativa se zpřísňuje a mezinárodní spolupráce státních orgánů zintenzivňuje, odpovědi respondentů svědčí o tom, že protikorupční opatření mnohde uvázla na mrtvém bodě,“ potvrzuje Tomáš Kafka.
„Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a česká policie se při vyšetřování trestné činnosti firem nebývale činí. Kvalitní preventivní opatření mohou společnostem pomoci se vyhnout značným sankcím, například rozpuštění společnosti nebo zabavení majetku,“ dodává Kafka.
„V České republice oproti roku 2012 prudce klesl počet manažerů, kteří si myslí, že zaměstnanci, kteří porušili interní protikorupční pravidla, byli potrestáni. Zatímco v roce 2012 bylo o jejich potrestání přesvědčeno 64 %, v roce 2014 to bylo jen 18 %,“ říká Magdalena Souček a dodává: „To naznačuje, že protikorupční iniciativa zůstává bohužel jen na papíře.“
„V řadě zemí platí nové, přísnější zákony, někde dostala prokuratura větší kompetence a více peněz na prosazování zákonů. A tento trend se zdaleka netýká jen Spojených států. Nicméně mnoho společností nepřesvědčilo ani široce medializované trestní stíhání několika předních nadnárodních společností a jejich nejvyšších manažerů. Se zavedením interních protikorupčních pravidel a vyhodnocování rizik korupce stále váhají. A jen minimum jich dělá pravidelně protikorupční prověrky. Především generální ředitelé by v téhle oblasti mohli a mohli udělat podstatně více tlakem shora. Je proto na dozorčích radách, představenstvech, věřitelích, investorech a dalších zainteresovaných subjektech, aby přiměli management k větší angažovanosti při prosazování etických hodnot,“ uzavírá Daniel Bican.
