Úrokové míry v posledních letech klesají - a v leckterých peněžních ústavech doklesaly i na spořicích účtech až téměř k nule. Vyplatí se tedy ještě vůbec spořit v bance? Odpověď je prostá: Ano, ale je třeba pečlivě vybírat. A zvažovat všechna pro a proti.
"Několik bank, tedy spíše záložen, ještě nabízí na spořicích účtech úročení mírně přes procento. Jde ale o výjimky," říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest. "U termínovaných vkladů je situace o trochu lepší, dosáhnete i na 2%," upozorňuje. Výhodou termínovaných vkladů je - alespoň za současné situace - i zafixování úrokové míry na dobu trvání vkladu. Pozor ale na to, že jednoho dne mohou úroky zase začít stoupat.
Pozor také na to, že v záložnách už platí poněkud jiná pravidla než dříve. "Záložny, respektive spořitelní družstva, od loňského ledna platí více do fondu pojištění vkladů. Omezuje to jejich investiční prostředky a logicky trochu snižuje výnosy. Mnohem podstatnějším zásahem ale bylo zavedení „jedenáctku“ (odvozujeme od pojmu „desátek“). Co to znamená? Uložíte-li si prostředky do družstevní záložny, musíte se stát jejím členem. To platí už roky. Nicméně od loňska může být poměr samotného vkladu k členskému vkladu maximálně 10 : 1. Prakticky tak vezmete jednu jedenáctinu z ukládaných peněz a koupíte si za ni členský podíl. Ačkoliv tento dostanete zpět, až budete vklad vybírat, nemusíte ho obdržet ve stejné výši. De facto (nikoliv de iure) si kupujete akcie záložny, které se mohou zhodnotit či znehodnotit podle toho, jak se finančnímu domu daří. Mohou vydělat mnohem více, než by činilo samotné zhodnocení úspor úrokem, ale také mohou klesnout, v extrémním případě dokonce na nulu," varuje Hoffmanová.
Členský vklad samozřejmě není nijak pojištěn, v případě krachu vybraného spořitelního družstva tak sice dostanete celý vklad na účtu (do 100 000 eur), ale nikoli členský vklad. Přijdete tak de facto o jedenáctinu svých úspor.
A jaké peněžní ústavy si podle aktuální analýzy časopisu dTest vedou nejlépe? V případě spořicích účtů je to ANO spořitelní družstvo (úroková míra 1,3 % pa), z bank pak Sberbank (0,53 %; počítáno pro vklad 50 000 Kč), případne ING Bank (0,5 %; počítáno por vklad 500 tisíc Kč).
U termínovaných vkladů je první příčka stejná, z bank vede ERA Poštovní Spořitelna (1,3 %, účet Duo Profit Plus - vztahují se na něj ovšem další speciální podmínky) následovaná J&T Bankou (0,8 %).
Obecně pak platí, že lepší úrokové sazby bývají u spořicích účtů omezeny na nižší objemy hotovosti, u termínovaných vkladů lze uložit za rozumný (relativně) úrok vyšší částku.
Nízké úroky na bankovních účtech tak přímo vybízejí k použití jiných investičních nástrojů, háček je ale samozřejmě v tom, že vyšší potenciální výnosy s sebou nesou vyšší riziko.
(Článek vznikl ve spolupráci s časopisem dTest a vychází z jeho Top 10 tabulky spořicích účtů z října 2016.)
