Víte, na základě čeho se dnešní uchazeči o zaměstnání rozhodují jakou nabídku práce přijmou? Zdaleka už to není jenom podle částky na výplatní pásce, na miskách vah se ocitá mnohem více faktorů. Které z nich hrají ve výběru nejdůležitější roli, to vysvětluje Ivo Hrdina, pracovní psycholog, konzultant a spoluzakladatel firmy JuiceUP.
Pracovní trh se proměňuje a hlavní zásluhy na tom nemá nikdo jiný než generace tzv. mileniálů. A není divu, vždyť v roce 2025 budou s podílem okolo 75 % tvořit většinu pracovní síly. A pro ně plat rozhodně není jediným kritériem, podle kterého si vybírají svého budoucího zaměstnavatele. Samozřejmě peníze stále hrají velmi důležitou roli, ale tato generace mnohem více přemýšlí o tom, pro koho pracuje a proč.
Podle Hrdiny je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, kterým se lidé na trhu práce řídí, tzv. “kultura firmy”. Pro uchazeče je velmi důležité, jak firma funguje, čím žije a zda je při deklarování těchto hodnot skutečně autentická. Lidé hledají takového zaměstnavatele, s jehož vizí se mohou bez problémů ztotožnit. To je také důvod, proč je atraktivní práce v neziskovém sektoru, i když zpravidla nabízí znatelně horší platové podmínky.
Druhým zásadním faktorem je pro mileniály osobní rozvoj. Chtějí růst, vzdělávat se, zdokonalovat se. Podle slov psychologa toto hodně platí především v oblasti IT, kde zásadním měřítkem kvality pro nové uchazeče jsou technologie, se kterými budou pracovat a právě příležitost učit se nové věci.
Dalším měřítkem a zároveň skvělým způsobem, jak mohou firmy efektivně bojovat o zaměstnance i v místech s vysokou zaměstnaností, je chytře navržené pracovní prostředí. A tím Hrdina nemyslí jeho vzhled, ale především jeho funkčnost. Firemní kulturu nezměníte jen tak lusknutím prstu. Ale se změnou pracovního prostředí, aby bylo pro zaměstnance opravdu atraktivní a lákalo potenciální uchazeče, můžete začít prakticky ihned.
“Pracovní prostředí by mělo být navržené tak, aby podporovalo zaměstnance v produktivitě a zároveň, aby se v něm cítili dobře,” říká Hrdina, který je mimo jiné také spolupořadatelem mezinárodní konference Workspace Summit, která se uskuteční 28. listopadu v pražském Cubex Centru.
Mělo by především respektovat potřeby lidí, kteří v něm pracují i fakt, že každý potřebuje k práci něco jiného. Tyto podmínky podle slov psychologa skvěle splňuje activity based workplace. Takto navržené prostory umožňují zaměstnancům měnit zóny podle toho, na jaký druh práce se zrovna chtějí zaměřit. Jsou zde zóny pro práci vyžadující intenzivní koncentraci, zóny připomínající kavárnu, kde mohou být kolegové navzájem v kontaktu a přitom si třeba vyřídit e-maily i klasická pracovní místa pro běžné úkoly. Lidé přecházejí mezi sektory podle aktuálních činností, což podporuje kreativitu a zároveň prospívá jejich zdraví, neboť nesedí přikovaní na jednom jediném místě celou pracovní dobu. Hodně se v současné době také pracuje s akustikou prostor především v zasedacích místnostech a objevují se i akustické budky speciálně navržené tak, aby poskytovaly lidem soukromí.
“Kromě toho musí firma také přemýšlet nad tím, jací lidé pro ni pracují a podle toho pracoviště upravovat. Jsou společnosti, které se potřebují více potkávat a potřebují dynamičtější prostor, a jsou firmy, kterým naopak vyhovuje více tichých soustředivých zón,” dodává Hrdina.
Pro zaměstnance je velmi atraktivní výjimečnost. Líbí se jim, když firma nabídne něco, co jinde nedostanou. Zapomeňte na benefity, které jsou u firem jako přes kopírák, dopřejte jim něco nového. Třeba po třech odpracovaných letech měsíc dovolené navíc. To je ostatně momentálně velmi populární benefit právě ve firmách, které zaměstnávají převážně mileniály. Hrdina však nezapomíná zdůraznit, že všechny faktory, které ovlivňují spokojenost zaměstnanců, spolu neoddělitelně souvisí. Pokud dáte lidem hodnoty, které považují za důležité, rádi pro vás začnou pracovat, i když vaše nabídka nebude ta nejvyšší.
