Dopravní nehoda na silnici, železniční neštěstí, ale i pracovní úraz mohou mít nejen fyzické následky. Podle zkušeností společnosti Vindicia, která se specializuje na odškodnění, se s psychickými problémy potýká více než polovina jejích klientů z řad obětí dopravních nehod a pracovních úrazů. Na kompenzaci duševních potíží mají nárok, což svým verdiktem potvrdil i Ústavní soud. Částka odráží závažnost psychických problémů, může se vyšplhat i na miliony korun.
Psychické potíže nejsou na rozdíl od fyzických zranění vidět, život obětí dopravních nehod či pracovních úrazů však mohou ztěžovat dlouhá léta. Poškození mají nárok na adekvátní kompenzaci. „Odškodnění je zcela určitě na místě už z toho důvodu, že pokud chtějí lidé své psychické problémy řešit, často musí sáhnout hlouběji do kapsy. Psychoterapie bývají zpravidla nákladné a dlouhodobé. Aby dávaly smysl, musí být navíc většinou pravidelné,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Dopadům na psychiku čelí podle jeho odhadu asi 60 procent klientů, jejichž případy Vindicia řeší. Podle firmy navíc mnoho lidí vnímá psychické problémy jako stigma a na začátku je popírá. S následky začnou bojovat, až když jsou potíže značné.
Projevy psychického traumatu se mohou výrazně lišit – od úzkosti spojené s opětovným cestováním vlakem nebo autobusem, až po deprese či dokonce fyzické projevy, které už kvalitu života postiženého výrazně ovlivňují. „Někteří naši klienti mají po pracovních úrazech tak vážná, někdy devastující zranění, že s nimi automaticky přichází i hluboká traumata. Nejednou jsme je k soudu museli převážet autem, protože se odmítali objevit na veřejnosti a dopravit se třeba MHD,“ popisuje Beck, podle kterého jsou psychické problémy podceňované. Do částky odškodnění se přitom promítají výrazně, poškození mají nárok na stovky tisíc i miliony korun. „Například klientka, která po dopravní nehodě trpěla halucinacemi a zapomínala na rodinu a svět, získala kompenzaci ve výši 2,8 milionu korun,“ přibližuje Beck.
Následky se navíc nezřídka projevují s odstupem. Teprve několik měsíců po nehodě se může objevit strach využívat tramvaj či noční můry. Pro poškozené je důležité problém přiznat, což v době, kdy jsou psychické potíže stále stigmatizovány, není snadné. Na řadu pak přichází specialisté, kteří prokážou souvislost duševních potíží s původní událostí.
Obětí se zastal i Ústavní soud, který jasně deklaroval, že mají oběti nárok nejen na kompenzaci fyzických útrap, kdy se odškodnění skládá například z bolestného a peníze za ztížení společenského uplatnění. Rozhodl, že právo poškozeného na náhradu psychického strádání se za stávající interpretace ocitlo v podobě „další nemajetkové újmy“ právě mezi jednorázovou náhradou bolesti a částkou, která kompenzuje trvalý stav. Co to znamená v praxi? „Měli jsme klientku, která po velmi vážné autonehodě přišla o nohu a dlouho bojovala o život, následně pak o znovuzískání samostatnosti. Samozřejmě pak byla velmi traumatizovaná. Částka, kterou jsme pro ni získali, zahrnuje bolestné, tedy odškodnění bezprostředních následků nehody a jejich léčbu. Odrazila také to, jak se už natrvalo snížila kvalita jejího života. A získala také částku, která kompenzuje psychické potíže, které prožila a její velice obtížnou cestu zpátky do života,“ vysvětluje Beck z Vindicia
U psychických problémů je postup následující: v rámci bolestného je duševní trauma odškodněno jednorázovou částkou ve výši několika desítek tisíc, která se vztahuje například k šoku po nehodě. Vyšší částkou je kompenzována déle trvající psychická újma, tedy právě deprese, noční můry, trauma a jeho projevy. Ta je zahrnuta do odškodnění ztížení společenského uplatnění.
Velkým strašákem jsou deprese, které mají zásadní negativní dopad na život poškozeného, k jejich řešení je třeba terapie či medikace. Mezi potíže se počítá například i vina z přežití v případech, kdy si neštěstí vyžádalo oběti na životech.
Často se objevuje u dopravních nehod – lidé, kteří byli účastníky vlakového neštěstí, se v těchto případech bojí cestovat tramvají, oběti mají hrůzu z barvy, kterou mělo bourající auto.
Poškození mají problémy se spánkem, trápí je insomnie, noční můry, panické ataky. S nejhoršími následky se Vindicia setkává u obětí výbuchů a popálenin: lidé ze sebe v záchvatech děsu strhávají oblečení, v noci pyžama. Jedná se o značné snížení kvality života.
Trauma se dokáže přetavit i do velmi vážných psychických poruch, objevuje se schizofrenie, bipolární porucha, maniodeprese. Výjimkou nejsou halucinace, iluze zvuků, pocitů, že na poškozeného padá velké břemeno.
Zatímco dříve jsme hovořili o dopadech na oběť, pojem „duševní úpravy“ je používán ve vztahu k příbuzným a blízkým, jejichž milovaný je po úraze v ohrožení života či v kómatu. I v tomto případě se vyplácí odškodnění. Duševní útrapy jsou kompenzovány i pozůstalým po obětech dopravních nehod či pracovních úrazů.
