Celkové náklady veřejného zdravotnictví vloni dosáhly 406,8 miliardy korun. Zatímco ekonomika vzrostla meziročně o 3,3 %, náklady ve zdravotnictví rostly o celkem 13 %, tedy čtyřikrát rychleji. Vyplývá to z výročních zpráv pojišťoven a z analýzy Svazu zdravotních pojišťoven. Svaz varuje před dalším růstem výdajů, neboť by mohl ohrožovat udržitelnost celého systému.
„Podíl objemu veřejného zdravotnictví k HDP od roku 2019 neustále roste a v současnosti se blíží sedmi procentům. Potíž je, že náklady rostou výrazně rychleji než ekonomika jako celek, zjednodušeně – rychleji, než si můžeme dovolit. Pokud tedy nechceme, aby tyto náklady začaly ještě více zatěžovat například cenu práce nebo státní rozpočet,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. „Nejde přitom zdaleka jen o vliv covidu, ten se loni podílel na nárůstu zhruba 20 miliardami, ale celkový nárůst byl 46 miliard,“ dodává.
Z hlediska jednotlivých segmentů nejvýrazněji rostly náklady na záchrannou službu, o 28 %. Ty ovšem co do objemu patří mezi relativně malé položky, jež tvoří jen okolo 4,6 miliardy korun. Největší položkou je lůžková péče s 229,3 miliardy korun (z toho nemocnice 211 miliard), kde meziroční růst činili 15 %. Druhou největší je ambulantní péče s 109,5 miliardy korun a růstem o skoro 9 %. Výdaje za léky na předpis byly meziročně téměř stejné, mírně pak rostly náklady na lázeňskou péči, kam navíc směřovaly vzhledem ke covidovým omezením další formy státních příspěvků.
V roce 2021 i v roce 2022 je hospodaření zdravotních pojišťoven v deficitu, protože příjmy z pojistného a z plateb za státní pojištěnce jsou nižší než výdaje, pojišťovny je tak dorovnávají z rezervních fondů. Pro rok 2023 a další se aktuálně jednak jedná v Poslanecké sněmovně o mechanismu pravidelného zvyšování státních příspěvků, jednak probíhají cenová jednání. Cílem pojišťoven je, aby pro rok 2023 již byly příjmy a náklady vyrovnané.
