Nejvyšší kontrolní úřad zjišťoval, jak šestice ministerstev využívala administrativní budovy v Praze, jestli a za kolik si najímala kanceláře a kolik naopak vydělávala na pronájmu svých objektů. Kontrola se týkala let 2011 až 2013 a kontrolovány byly resorty financí, obrany, vnitra, práce a sociálních věcí, dále pak Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo školství. Výsledky jsou alarmující.
V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva na území Prahy 161 tisíc m2 kancelářských ploch. Z toho 150 tisíc m2 využívala sama, téměř 10 tisíc m2 pronajímala nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům a přes 31 tisíc m2 kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.
Ceny nájmů, které resorty platily, se přitom výrazně lišily. Zatímco Ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů na pražském Novém Městě 1,7 tisíce Kč/m2/rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně za 6,6 tisíce Kč/m2/rok. Jen v roce 2013 za nájem 5,5 tisíce m2 v této budově zaplatilo 38,5 milionu korun. Tentýž resort naopak pronajímal lukrativní prostory v Karmelitské ulici na Malé Straně za ceny od 276 Kč/m2/rok.
Kontroloři se soustředili i na vznik a fungování CRAB, registru nemovitostí, ve kterém by pro potřeby státních institucí i veřejnosti měly být evidovány volné i využité administrativní budovy státu. Registr by měl poskytovat přehled výdajů na jejich provoz a údržbu, údaje o tom, nakolik jsou využité, a podklady pro rozhodování o tom, které budovy je možné pronajmout a které je možné jako dlouhodobě nepotřebné prodat.
ÚZSVM za CRAB zaplatil celkem 254 milionů korun. Při jeho plánování ÚZSVM od začátku počítal s jedinou variantou – a to, že se CRAB stane nadstavbou už existujícího Informačního systému majetku státu (ISMS). S tím, jak byla nastavena licenční práva s dodavatelem ISMS, bylo přitom jasné, že i CRAB bude muset navrhnout a vytvořit tentýž dodavatel. Tomu také ÚZSVM za zřízení CRAB ve třech zakázkách zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění (tedy bez soutěže) zaplatil přes 180 milionů korun.
Podle zkušeností NKÚ má dlouhodobá závislost na jednom dodavateli negativní vliv na hospodárnost veřejných zakázek. ÚZSVM tedy nevytvořil podmínky pro to, aby CRAB stál co nejméně peněz. Kontroloři prověřili i roční náklady na správu tohoto registru. Za rok 2013 za ni ÚZSVM zaplatil jednomu státnímu podniku přes 62 milionů korun.
CRAB přitom zatím podle NKÚ neplní svůj účel. Přestože vláda svým usnesením zavázala ministerstva i ostatní ústřední orgány státní správy, aby údaje o svých kancelářských budovách vyplnily do CRAB do 1. 7. 2013, ke konci roku 2013 bylo v registru jen 1 918 budov. Podle dotazníkového šetření z roku 2007 provedeného mezi 60 % státních subjektů využívaly v té době státní instituce 4 800 kancelářských budov, z nichž 71 % bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí. ÚZSVM přitom celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná.
Za data v registru odpovídají jejich vkladatelé a ÚZSVM je nemůže kontrolovat. Kontroloři narazili na řadu nesrovnalostí – například na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly tyto objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data v registru nespolehlivá a neúplná, a proto CRAB nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen – tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu.
