S blížícím se koncem lhůty pro podání přihlášek na střední školy se musí žáci devátých tříd rozhodnout, jakým směrem se vydají. Stále zajímavějšími se pro mnohé z nich stávají učební obory. Podle lednového průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet, mezi mladými absolventy učilišť převládá názor, že je umělá inteligence nedokáže nahradit.
Aktuálně nemají ani problém s uplatněním. Ihned po získání výučního listu začne pracovat téměř polovina z nich, do tří měsíců práci najdou tři čtvrtiny. Řada oborů, jako je plynařina, navíc v příštích letech očekává poptávku po vyučených technicích, kterou školy aktuálně nestačí pokrývat.
Žáci devátých tříd základních škol stojí společně se svými rodiči před obtížným výběrem, na jakou střední školu a obor se přihlásit. Udělat správné rozhodnutí je přitom čím dál náročnější. Kromě toho, že se o slovo hlásí silné ročníky, musí zájemci o studium počítat i se změnami, které na pracovní trh přináší nástup umělé inteligence. Ten by se měl dotknout především kancelářských profesí, a to nejen těch repetitivních, ale i vysoce kreativních a sofistikovaných. Relativně imunní by proti nástupu AI naopak měla být manuální řemesla.
To potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Strach z toho, že je v práci nahradí umělá inteligence má jen 17 % z nich. Významná část (38 %) si naopak dokáže představit, že jim umělá inteligence v budoucnu usnadní výkon práce. Už dnes ji v práci pravidelně využívá 28 % mladých absolventů učebních oborů.
„Výsledky průzkumu ukazují, že mladí lidé umělou inteligenci nevnímají jako hrozbu. Mnozí v ní naopak vidí příležitost. Z pohledu jednotlivých oborů se o práci podle absolventů nemusí bát zejména řemeslníci a lidé, kteří pečují o technologická zařízení,“ shrnuje výsledky průzkumu Helena Steinerová, manažerka náboru a rozvoje zaměstnanců skupiny GasNet. Téměř polovina dotázaných je přesvědčená o tom, že je lidská práce v jejich oboru zcela nenahraditelná. Dalších 30 % si pak myslí, že umělá inteligence dokáže zastat pouze některé specifické úkony.
Ve světle současného nedostatku kvalitních řemeslníků se pomalu rozplývají stereotypní představy o nízkém platovém ohodnocení a obtížném uplatnění absolventů učebních oborů. Ti dnes nemají problém najít práci. Podle dat Národního pedagogického institutu činila v dubnu 2023 míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů středního vzdělání s výučním listem 6,6 %. Tomu odpovídají i výsledky průzkumu. Do tří měsíců od obdržení výučního listu si práci najdou tři čtvrtiny absolventů, 47 % začne pracovat ihned po ukončení studia. Je tomu tak i proto, že se firmy snaží nejlepší řemeslníky získat už na školách.
Pohled veřejnosti na odborné školy a učiliště se postupně proměňuje a zájem o učební obory díky tomu v posledních letech roste. Vloni na ně bylo podle dat ČSÚ přijato více než 37 tisíc žáků, což je za pět let bezmála 20% nárůst. „Oproti všeobecnému vzdělávání, v rámci něhož si žáci mohou až později zvolit směr, kterým by se chtěli profilovat, je u odborného vzdělávání zcela zásadní umět zvolit správný obor hned na začátku. Proto už dnes žákům představujeme, jaké zajímavé příležitosti vznikají díky probíhající transformaci českého plynárenství na obnovitelné plyny, tedy na biometan a vodík,“ vysvětluje Helena Steinerová.
