Světlo velmi výrazným způsobem ovlivňuje zdraví člověka. V budovách dnes trávíme až 90 procent svého času velkou část z toho doma nebo v zaměstnání. "Proto bychom měli dbát na dobrou kombinaci přirozeného denního světla a jeho doplnění kvalitním a dobře zvoleným umělým osvětlením. Jiné světlo nás totiž nastartuje po ránu a jiné zase večer připraví na kvalitní spánek,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Česká rada pro šetrné budovy na problematiku zdravého vnitřního prostředí budov upozorňuje dlouhodobě. Díky tomu dnes vliv zdravého prostředí v kancelářích na pracovní výkony zaměstnanců již zřejmě nikdo nezpochybňuje. Před několika lety Rada otevřela také téma zdravého prostředí ve školách a letos se nově v rámci projektu Zdravý domov zaměřila na domácnosti. Projekt odstartoval v době koronavirové krize informační kampaní na sociálních sítích zaměřenou na drobné úpravy, kterými si mohou lidé svépomocí upravit své vlastní bydlení a přispět tak ke svému zdraví. Nyní pokračuje seriálem debat s odborníky v Českém rozhlase.
„Biologické hodiny startuje denní světlo o intenzitě 1000 luxů,“ poznamenala k tématu architektka Klára Bukolská ze společnosti Velux. „Světlo totiž ovlivňuje hormony kortisol a melantoin, ten jeden nás budí a ten druhý uspává,“ dodala. Přitom 1000 luxů není nijak významné množství světla. Při slunečném dni venku běžně naměříme 100 tisíc luxů, při pošmourném dní kolem 10 tisíc. Dosáhnout ale čistě přírodním světlem 1000 luxů v budově, je podle Bukolské svým způsobem výzva. Proto je potřeba návrhu prosvětlovacích otvorů věnovat dostatečnou pozornost, a to jak velikosti oken, tak jejich rovnoměrnému rozložení. V ideálním případě má denní světlo vstupovat do místnosti ze dvou světových stran.
Lidský organismus je totiž nastaven na to, abychom žili venku. Dnes však trávíme naprostou většinu svého času v budovách. Proto zde musíme nasimulovat co nejpřirozenější osvětlení tak, abychom se alespoň přiblížili světelným podmínkám venku. Normy určují, jak moc mají být nemovitosti osvětleny a osluněny. „Pokud jde o byty, poptávka je logicky vyšší po těch, které jsou na slunečně více exponované strany jako je jih, východ a západ než po bytech směřujících čistě na sever,“ poznamenal projektový manažer ze Skanska Reality Petr Dušta.
Legislativa přímo nestanoví, jak velká okna by měla mít budova. Určuje tzv. cílovou a minimální osvětlenost obytné místnosti na pracovní ploše, a počítáme tzv. činitel denní osvětlenosti, který nám ukazuje, kolik procent světla projde z exteriéru do interiéru. Velmi důležité je totiž také rovnoměrné rozložení světla. A to lze velmi hrubě měřit i prostřednictvím aplikací přes mobilní telefon. Průměrně by v jakémkoli místě bytu měla podle odborníků aplikace ukázat 300 luxů, tam kde chceme například číst nebo pracovat, by pak mělo být kolem 500 luxů. Legislativa také stanovuje minimální parametry výhledu.
Pro první velmi rychlé vyhodnocení přístupu denního světla do bytu či kanceláře by u místností s běžným tvarem plocha oken včetně rámů měla dosahovat jedné šestiny podlahové plochy, pokud vezmeme jen samotná skla pak zhruba jedné desetiny. „Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že větším oknem obvykle uniká více tepla, nebo v létě se takový byt může více přehřívat,“ poznamenal Dušta. Podle něj je proto na nemovitosti nezbytné pohlížet komplexně.
Z pohledu kvality a dopadů na zdraví přirozené denní světlo umělým zřejmě nikdy nenahradíme. Zároveň ale umělé světlo může velmi vhodně přírodní světlo doplnit. Volit studené světlo je proto vhodné například na místech, kde chceme číst nebo pracovat, protože lidské oko při něm daleko lépe rozpoznává tvary a zároveň studená barva blízká například polednímu dennímu světlu nás budí a tím pádem motivuje k práci. Naopak pro relax, klidné večerní činnosti nebo třeba jako noční lampičku pro děti je potřeba vybrat žárovku s teplým světlem.
Vyšší prosvětlenosti hodně pomáhá také světlá výmalba. Stejná místnost se stejnými okny s bílou nebo plně černou výmalbou se v součiniteli světla může lišit až o 20 procent.
