Cestování autem do zahraničí je pro řadu Čechů přirozené. V ruchu příprav na nadcházející služební cestu nebo dovolenou je však snadné podcenit řádnou přípravu. Za hranicemi je často nutné vypořádat se s různými odlišnostmi – je proto nezbytné věnovat pozornost zejména poplatkům za využití dálnice či povinné výbavě. Upozorňuje na to organizace dTest.
Využívání dálniční sítě je v mnohých evropských státech zpoplatněno, spotřebitelé se proto často při zahraničních cestách neobejdou bez uhrazení příslušného poplatku. V Rakousku je možné si pořídit desetidenní elektronickou či klasickou vylepovací známku na osobní automobil za 9,90 eur. Pro delší cestování lze zakoupit dvouměsíční za 29 eur. Výjimkou není ani mýtné za projetí tunelů, zpoplatněné úseky se proto vyplatí před cestou zkontrolovat. Na Slovensku stojí desetidenní elektronická známka 12 eur a měsíční 17 eur. V Polsku jsou mýtným pro osobní automobily zpoplatněny jenom některé úseky dálnic a lze je zaplatit přímo při průjezdu mýtnou branou. V Německu jsou dálnice pro osobní auta dosud bezplatné.
Při vyhledávané cestě do Chorvatska bude nutné pořídit dálniční známku také ve Slovinsku. Sedmidenní známka stojí 16 eur, měsíční pak 32 eur. Pokud spotřebitelé směřují svou cestu do Maďarska, vyjde je desetidenní známka na 5500 forintů, což je zhruba 350 korun, měsíční známka stojí 8900 forintů, tedy asi 566 korun. Ulehčit si cestování zakoupením dálniční známky nelze při cestování po chorvatských dálnicích. Země pro jednotlivé dálniční úseky uplatňuje výhradně mýtný systém. Tomu se lze vyhnout jen složitým objížděním po méně komfortních komunikacích, což se často nemusí vyplatit z důvodu projetých pohonných hmot ani času stráveného na cestě. „Mýto lze platit v hotovosti v eurech, platební kartou či pomocí palubní jednotky ETC, což je krabička, na níž lze elektronicky nahrát určitou částku a krabička následně komunikuje se systémem mýtných bran a automaticky odečítá příslušné mýtné. Pořízením jednotky lze také na platbách mýtného ušetřit,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Za cestu od slovinských hranic do turistického letoviska Makarska zaplatí spotřebitelé 27 eur. Při cestování obytnými vozy či dodávkami je nutné dát pozor na výšku vozidla, od 1,9 metru výšky vozidla spadá vozidlo do vyšší kategorie mýtného tarifu.
„Povinná výbava je v evropských zemích většinou stejná jako u nás. Někde však bude zapotřebí přikoupit hasicí přístroj – například v Bulharsku, Rumunsku nebo Řecku. A pokud cestujete užitkovým vozidlem (kategorie N), tak i v Chorvatsku či Slovinsku,“ vyjmenovává Eduarda Hekšová z dTestu.
Před zahraniční cestou je vhodné nepodcenit běžný servis automobilu, jako je výměna oleje a filtrů, kontrola stavu pneumatik a brzdového obložení a v letních měsících také náplně klimatizace. Rovněž je vhodné ověřit rozsah pojistného krytí u povinného ručení či havarijního pojištění. V případě nečekaných událostí mohou přijít vhod rozšířené možnosti asistence, které pojišťovny nabízí. V rámci připojištění je možné sjednat zajištění odtahu vozidla do více či méně vzdáleného autoservisu, náhradního vozidla či ubytování, popřípadě také návratu domů.
„Chování druhých na silnici ovlivnit nelze. Spotřebitelé by si proto neměli zapomenout přibalit jednotný evropský formulář záznamu o autonehodě. V případě nehody se do něj uvádí údaje o místu a času nehody, účastnících a jejich vozidlech. Dále je nutné zaznamenat příčinu, průběh a následky nehody. Dobré je si vše zdokumentovat fotografiemi,“ poznamenává Eduarda Hekšová. Policii by účastníci nehody měli zavolat vždy, pokud dojde ke zranění nebo vyšší majetkové škodě, k tomu je možné využít jednotné evropské číslo tísňového volání 112.
Cesta firemním či vypůjčeným autem do zahraničí není jen tak. „Při cestování služebním či vypůjčeným autem do zahraničí je nutné potvrzení od vlastníka vozidla potvrzující oprávnění vozidlo provozovat, dále pak raději i pracovní smlouvu, případně smlouvu z půjčovny. Potvrzení by mělo být v angličtině či jiném světovém jazyku a s úředně ověřeným podpisem,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest a dodává: „Potvrzení by si měli připravit i jednatelé společnosti nebo její jediní společníci. Se zahraniční policií totiž může být domluva složitá.“
Při cestování mimo Evropskou unii se nabízí zkontrolovat, zda cestovatelé nebudou potřebovat mezinárodní řidičský průkaz. Ten vydají na úřadě jakékoliv obce s rozšířenou působností zpravidla na počkání za správní poplatek 50 korun. Pro vydání dokladu je nutné předložit platný doklad totožnosti, řidičský průkaz a jednu průkazovou fotografii.