Český trh práce roste. Přibývá zaměstnaných a mzdy se zvyšují u všech příjmových skupin. Nejvýrazněji však u profesí s podprůměrnými výdělky. Plyne to z údajů ČSÚ. Zásadní je nárůst ve veřejné sféře, kam vláda pod vedením ČSSD před volbami sype peníze plnými hrstmi.
„Čerstvá data potvrzují, že růst mezd zrychluje. Děje se tak u všech vrstev zaměstnanců. Výdělky se vloni zvýšily hlavně v dolní polovině mzdového spektra,“ vysvětluje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Nárůst platů souvisí s růstem minimálním mzdy i s rostoucí poptávkou po pracovních silách na středně kvalifikovaných pozicích.
Nejvyšší nárůst v odměňování zaznamenali zaměstnanci v ozbrojených silách, jimž za jediný rok vzrostly platy více než za předchozí čtyři léta dohromady. Konkrétně o 11,5 %. Druhý nejvyšší meziroční nárůst mezd na úrovni 7,1 % měli pracovníci ve službách a prodeji. „O 6,7 % vzrostly výdělky pomocným dělníkům a o 5,3 % technickým profesím. Naopak nejvyšší mzdy rostly nejpomaleji. Nejnižší nárůst zaznamenaly manažerské profese, a to o 2,3 %,“ upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Ženy jsou stále oceňované hůře než muži. Jejich průměrná mzda bez vlivu nemocnosti byla vloni 25 283 Kč, tedy o pětinu nižší než u mužů, kteří měli 32 134 Kč. Medián mezd žen byl nižší o 16 %, činil 22 573 Kč. Na vedoucích pozicích měly ženy průměrnou mzdu menší dokonce o 27 %. Nad 100 000 korun měsíčně vydělávalo 0,5 % žen a 1,9 % mužů.
Mzdy se liší i podle odvětví. V ubytování, stravování a pohostinství braly mzdy nižší než 16 000 korun dvě třetiny zaměstnanců, v administrativních a podpůrných činnostech pak téměř polovina. Mezi typická nízkovýdělková zaměstnání patří číšníci a servírky, pracovníci ostrahy, uklízeči, pouliční prodejci, pomocníci v kuchyni, švadleny, dělníci v oblasti výstavby budov nebo pomocní nekvalifikovaní pracovníci ve službách. Na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech a také v peněžnictví a pojišťovnictví pobírala více než třetina zaměstnanců mzdy nad 50 000 korun.
