Bolesti zad patří mezi jednu z nejčastějších příčin omezení pracovní schopnosti a fyzické aktivity. Jsou důsledkem současného životního stylu, ke kterému patří jednostranné dlouhodobé přetěžování, statická práce v nevhodné poloze a málo pohybu. Řadu zdravotních rizik přináší i dlouhé sezení, tolik typické pro kancelářskou práci. I mírné bolesti, které důkladně neléčíme, mohou totiž vést k chronickým stavům. Zásadní roli hraje prevence.
Bolesti zad jsou po nemocech z nachlazení druhou nejčastější příčinou návštěv praktického lékaře. Roční prevalence bolestí zad (tj. podíl nemocných ve vybrané populaci v dané lokalitě a v čase) se pohybuje mezi 15–45 %, přičemž nejčastější jsou bolesti v oblasti bederní páteře. „Řada poruch je funkčních a upraví se v poměrně krátké době, zejména odezní-li provokující faktor – nadměrná zátěž, jednostranné přetížení, infekce apod. Tyto stavy se označují jako prosté bolesti zad a patří mezi ně akutní krční, hrudní a bederní blokády. Je však důležité rozpoznat stavy, které dráždí nervový systém a pacienta potenciálně ohrožují. Alarmující jsou neustupující kruté bolesti zad, opakující se těžké blokády zad, bolesti vystřelující do končetin a prstů, zhoršující se svalové oslabení včetně poruchy citlivosti či poruchy hybnosti“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.
Nepříznivý vliv na pohybový systém má dlouhé sezení, které je pro kancelářskou práci více než typické. Kromě funkčních blokád páteře mohou být příčinou bolestí zad organická onemocnění páteře, jako je postižení meziobratlových plotének, osteoporóza, poúrazové postižení páteře apod. Současnému životnímu stylu dominují moderní technologie, které mají rovněž vliv na lidské zdraví. Vyvolávají například tzv. syndrom Text-Neck neboli syndrom esemeskového krku. Jak sám název napovídá, je způsoben nadměrným sledováním mobilních telefonů, iPadů a podobných zařízení, čímž se zvyšuje zatížení krční a hrudní páteře, kdy je hlava dlouhou dobu předkloněna a předsunuta a krk se ohýbá směrem dolů. Syndrom může být doprovázen chronickou bolestí hlavy, ramen, bolestí horních zad, větším zakřivením páteře, časnějším nástupem degenerativních změn páteře, nižší kapacitou plic, poškozením svalů, šlach či nervů.
„Nekomplikované akutní bolesti mají dobrou prognózu, co se týče závažnosti poruchy i relativně rychlého odeznění obtíží. Obtíže se však mohou opakovat, zejména pokud se jedná o nadměrnou zátěž, jednostranné přetěžování, dlouhé stání nebo sezení v nevhodné poloze apod. Tyto faktory je třeba vyloučit. V akutní fázi pomáhá krátkodobý fyzický klid, analgetika a velmi účinná je včasná kvalitní fyzioterapie. V rámci prevence je především nutné upravit celkový pohybový režim, pracovní polohu a nezbytné je i pravidelné preventivní cvičení,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák. Po zmírnění bolestí by se měl pacient včas zapojit do běžných denních aktivit, zvyšovat intenzitu zátěže a vynechat činnosti, které bolesti zvyšují, aby nedošlo k chronicitě obtíží.
Léčbu lze podpořit také vybranými léky. Na bolestivé stavy zad, kloubů, svalů i vazů je vhodné použít lokální nesteroidní antirevmatika, doporučován bývá například Ibalgin krém, který přináší úlevu od bolesti a navíc působí i protizánětlivě. Při silných bolestech lze léčbu doplnit podáním tablet.
