Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že rok 2014 přináší významné změny v oblasti práce a sociálních věcí. Mění se například podmínky pro získání průkazu osoby se zdravotním postižením, zvyšují se důchody a náhradu mzdy bude zaměstnavatel vyplácet opět jen po dobu prvních 14 dnů. Z přehledu MPSV pro vás vybíráme změny, které se týkají především zaměstnavatelů. Zaměříme se na nemocenské pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a na Zákoník práce.
Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů. Redukční hranice týkající se denního vyměřovacího základu, na základě kterého se vypočítá například nemocenské, jsou pro rok 2014 následující:
Nejvýznamnější změny v oblasti pojistného na sociální zabezpečení jsou tyto:
Částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 25 942 Kč, maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je 1 245 216 Kč, rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost v roce 2014, je 62 261 Kč, minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 6 486 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 1 894 Kč, minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 2 595 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 758 Kč.
Nejvýznamnější změny v Zákonímu práce (ZP), na které Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, jsou tytp:
Právní úprava svéprávnosti fyzické osoby – zaměstnance nebo zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, stanovení zákazu výkonu závislé práce do 15 let věku a důsledky neplatnosti právních jednání jsou nyní vyhrazeny občanskému zákoníku a zákoník práce tuto problematiku - až na výjimky - již neupravuje.
ZP stanoví, ve kterých případech se ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání nepřihlíží a jsou tudíž právně neúčinná (např. výpověď z pracovního poměru, která nebyla dána písemně, ujednání v podnikové kolektivní smlouvě, která upravují práva zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, vzdání se práva zaměstnancem, které mu přiznává ZP, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, postoupení pohledávky ze základního pracovněprávního vztahu nebo převzetí dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo naopak jinou osobou).
ZP ve vazbě na obecnou úpravu v občanském zákoníku zavádí nový institut spočívající v možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zákonným zástupcem mladistvého zaměstnance mladšího 16 let věku s přivolením soudu, je-li to nezbytné v zájmu jeho vzdělávání, vývoje nebo zdraví.
ZP stanoví zákaz postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu nebo použití tohoto práva k zajištění dluhu, s výjimkou dohody o srážkách ze mzdy.
ZP omezuje možnosti započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu, a to jen ve vazbě na podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řízení.
