Starostové obcí v České republice často v krizových situacích oceňují moderní komunikační technologie, které jim umožňují pružně a cíleně poskytovat informace vybrané skupině občanů a získat od nich zpětnou vazbu. Jednou z nich je i takzvaný mobilní rozhlas, kterým lze mnohdy snadno nahradit mnohdy zastaralé rozhlasy klasické.
V krizových momentech, mezi něž nejčastěji patří výpadky elektřiny, velké sucho a vodovodní havárie, stráví starostové koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně 101 minut. Plyne to z průzkumu, který provedla společnost Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas, mezi starosty měst a obcí v České republice. Podle průzkumu má zkušenost s přímým systémem komunikace (formou SMS) na našem území necelých 10 % z celkového počtu 6 258 obcí.
Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích používají, poukazují především na možnost poskytnout občanům okamžité informace o hrozících rizicích pomocí hromadně rozesílaných SMS a nově také hlasových zpráv. Za poslední tři roky touto formou nejčastěji řeší výpadky elektřiny (21 %), sucho (15 %) či vodovodní havárie (15 %). Nejméně informují o znečištění ovzduší (2 %). „Z průzkumu vyplývá, že každá z obcí řeší odlišné krizové situace. Zatímco ty, které se nacházejí v blízkosti vodních toků, často informují své občany o hrozícím riziku rozvodnění, na jižní Moravě jsou prostřednictvím přímé formy komunikace s občany nejvíce posílány zprávy týkající se sucha,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel služby Mobilní rozhlas.
Starostové se v průzkumu shodují na tom, že oceňují možnost informovat občany nacházející se mimo obec, a případně jenom ty, kterých se krizová situace týká. V případě, kdy dojde k poruše na vodovodním řadu, tak mohou vyrozumět pouze občany dotčených ulic a rovnou jim sdělit, kdy a kde budou přistaveny cisterny s pitnou vodou. Jakmile dojde k opravě, opět jsou občané obeznámeni pomocí SMS či hlasovou zprávou obdrženou na mobilní telefon nebo pevnou linku. Pomocí hlasového minireferenda mohou zasažené domácnosti potvrdit, zda už je vše v pořádku.
V době krize tráví starostové průměrně 101 minut koordinací záchranných složek, komunikací s občany a dalšími subjekty. Nejčastěji se jim podaří vyrozumět dotyčné do 30 minut (uvedlo 34 % starostů) a více než 240 minut komunikuje 11 % starostů. V případě nasazení hromadných moderních komunikačních nástrojů tento čas klesne o více jak 74 % na necelých 27 minut. „Starostové mají díky hromadné komunikaci možnost věnovat se individuálním problémům nastalé situace a neztrácejí čas informováním každého občana zvlášť,“ řekl k výsledkům průzkumu Ondřej Švrček.
Z průzkumu také vyplývá, že starostové si při krizových situacích pochvalují dostatečnou podporu z kraje (72 %), avšak zodpovědnost cítí více na své vlastní straně (66 %).
