Generace Čechů pod 40 let neinvestuje častěji než jejich rodiče, využívá pořád v drtivé většině hlavně spořicí účty a stavební spoření, ale zároveň přiznává, že by mohla investovat lepším způsobem. Mladí Češi by také dokázali lépe šetřit, ale nejsou důslední a pro investiční rady si stále chodí do bank nebo k investičním poradcům. Vyplývá to z průzkumu, který si na sklonku loňského roku nechal vypracovat startup Fondee.
Pokud jde o zhodnocování peněz, mladší lidé se od generace svých předchůdců zase tolik neliší. Tři čtvrtiny ze všech oslovených přitom uvedly, že v posledních letech spořili nebo investovali, a 60 % tvrdí, že spoří nebo investují pravidelně.
„Upřímně, takový výsledek jsme nečekali. Informace vyplývající z průzkumu odhalily, že ani mladí Češi se ještě nenaučili investovat tak, jak jsou zvyklí například na Západě, a že stále lpí na způsobech, kterým je naučili jejich rodiče. V USA například do akcií investuje přes 55 % dospělé populace, zatímco u nás stále převládají spořicí účty nebo stavební spoření. O to více jsme přesvědčení, že zde existuje půda pro zlepšení – a že jsme s Fondee přišli na trh právě včas, abychom zvýšili povědomí o možnostech zhodnocování peněz efektivnějším způsobem. Pokud se mladá generace naučí investovat bez zbytečných poplatků pro zprostředkovatele, jako jsou banky a finanční poradci, mohou za rok ušetřit až o 8 % víc oproti částkám, na které jsou zvyklí teď,“ míní Jan Hlavsa z Fondee.
O tom, že by mohla investovat lépe než doposud, je přesvědčena více než polovina respondentů. Mezi vysokoškolsky vzdělanými jsou to dokonce dvě třetiny, stejně jako mezi respondenty s nejvyšším příjmem. Mladší pak častěji přiznávají, že by mohli investovat lépe.
Celých 85 % respondentů uvedlo, že by mohli každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. 15 % by dokonce ušetřilo 5 a více tisíc korun měsíčně. Překvapivě lidé s dětmi uváděli, že by dokázali ušetřit v průměru víc peněz než bezdětní. A čtvrtina z vysokoškolsky vzdělaných by dokázala ušetřit i víc než 5 tisíc korun měsíčně, kdyby důsledně šetřili.
Naprostá většina respondentů má nejlepší zkušenosti se spořicími účty a stavebním spořením, kde také mají největší podíl svých investic. 12 % respondentů uvedlo, že s žádným způsobem investování nebo spořením nebyli spokojeni. Mezi respondenty nad 40 let bylo 5 % lidí, kteří vyzkoušeli investice do kryptoměn. Což je v podstatě stejně jako u mladších.
Mezi nejčastější způsoby, jak by lidé hledali nové informace o možnostech investování, patří hlavně internet, přátelé a známí, investiční poradci a banky. U mladších respondentů je překvapivě větší podíl těch, kteří by šli za investičním poradcem, než u těch starších. Do banky by jich oproti starší generaci šlo méně, ale pořád téměř čtvrtina by do banky zamířila.
U mladších respondentů je přitom poměr spořících identický jako u starších (73 % mladých i starších spoří, 27 % mladých i starších ne). Rozdíl je ale patrný mezi lidmi žijícími v páru a takzvanými singles: výrazně častěji investují nebo spoří lidé žijící v manželství nebo trvalém partnerství a také lidé s dětmi, naopak svobodní či rozvedení ukládají peníze méně.
S rostoucím příjmem roste i podíl respondentů, kteří investovali nebo spořili. Ovšem i ve skupině respondentů s příjmem mezi 15 a 25 tisíci hrubého měsíčně téměř 60 % uvedlo, že v posledních letech spořili nebo investovali.
