Stejně jako předchozí léta přinese i rok 2019 v oblasti práce a sociálních věcí řadu změn. Od ledna dochází k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena. Přichází i navýšení příspěvku na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Změny se odrazí mimo jiné také na výši důchodů nebo na náhradách zaměstnancům za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Pojďme se podívat na detaily.
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat.
Od 1. ledna 2019 se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin.
Od 1. ledna 2019 se u OSVČ mění splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Dosud musela OSVČ zaplatit zálohu a pojistné ve lhůtě 20 dnů následujícího kalendářního měsíce; při jejím nedodržení musela platit z dluhu na zálohách penále. Při nezaplacení pojistného v této 20denní lhůtě jí nemocenské pojištění zaniklo. Musela se znovu přihlásit, pokud si přála být nadále nemocensky pojištěná; nárok na nemocenské jí vznikl až po 3 měsících trvání účasti na nemocenském pojištění.
Nově od 1. ledna 2019 činí lhůta pro zaplacení záloh a pojistného celý měsíc, na který se záloha či pojistné platí a dlužnou zálohu na důchodové pojištění a dlužné pojistné na nemocenské pojištění může OSVČ doplatit ještě do konce dalšího měsíce bez sankce (bez penalizace nebo bez ukončení nemocenského pojištění).
OSVČ dosud může požádat okresní (v Praze Pražskou, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení pouze o snížení záloh na důchodové pojištění. Od roku 2019 může OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, požádat i o zrušení povinnosti platit zálohy. Bude jí vyhověno, pokud dosahuje tak malých příjmů, že lze předpokládat, že nebude povinna za tento rok platit pojistné na důchodové pojištění, a proto zaplacené zálohy za měsíce tohoto roku by jí byly vráceny.
Nejvýznamnější změny jsou zde tyto:
* částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 32 699 Kč,
* maximální vyměřovací základ pro placení pojistného činí 1 569 552 Kč,
* rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, je 78 476 Kč ročně,
* minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 8 175 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 2 388 Kč,
* minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 3 270 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 955 Kč.
S účinností od 1. ledna 2019 se zvyšuje rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění z částky 2 500 Kč na částku 3 000 Kč. Redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění se zvyšují v 1. redukční hranici na částku 1 090 Kč, ve 2. redukční hranici na částku 1 635 Kč a ve 3. redukční hranici na částku 3 270 Kč.
Od 1. 7. 2019 by měla náležet zaměstnancům náhrada mzdy nebo platu i za první 3 pracovní dny trvání dočasné pracovní neschopnosti. Poskytování náhrady mzdy nebo platu za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti již schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu, návrh však ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky. Zvýšené náklady na výplatu náhrady mzdy budou zaměstnavatelům kompenzovány snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Připravuje se i opatření, aby zaměstnavatelé získali informaci o uznání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců co nejdříve elektronickou cestou. Zaměstnavatelé by mohli využívat službu ePortálu ČSSZ, která jim poskytne údaje o evidované dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance včetně místa pobytu a doby vycházek.
Počínaje 1. lednem 2019 dochází na základě stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a jeho následných úprav k elektronizaci dočasných pracovních neschopností.
Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat následovně:
1) Od 1. ledna 2019 zavádí ČSSZ novou informační službu pro zaměstnavatele:
* prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,
* tato nová služba pro zaměstnavatele bude přístupná po přihlášení do ePortálu ČSSZ, tj. s využitím prostředků k ověření identity (jakoukoli formou splňující podmínky Národní identifikační autority nebo přístupovými údaji datové schránky). Tuto službu realizuje ČSSZ podle stávajícího znění zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2) Od 1. července 2019 se plánují dvě nová zákonná opatření:
* povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá,
* rozšíření okruhu údajů, které budou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Jedná se např. o informace o místě pobytu zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti a rozsahu vycházek.
Tato fáze elektronizace neschopenek je předmětem novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která se projednává v Poslanecké sněmovně Parlamentu.
3) Úplná elektronizace od 1. ledna 2020
Tato fáze elektronizace neschopenek vychází z právní úpravy obsažené v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Posun účinnosti k 1. lednu 2020 aktuálně projednává Senát na své schůzi dne 20. prosince 2018.
Od 1. ledna 2019 se zvyšuje základní výměra všech důchodů, a to ze současných 9 % na 10 % průměrné mzdy (pro důchod přiznaný před 1. 1. 2019 bude náležet zvýšená základní výměra od splátky důchodu splatné v lednu 2019). Dojde tak ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o 1 % průměrné mzdy, což se výrazněji projeví u nižších důchodů, u kterých základní výměra tvoří větší část důchodu.
* základní výměra se zvyšuje o 570 Kč na 3 270 Kč,
* procentní výměra zvyšuje o 3,4 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Důchody se tak podle MPSV zvýší v průměru o 900 korun. Zvýšení bezmála 3,5 milionu vyplácených důchodů provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky, není potřeba o ně žádat. O zvýšení důchodu bude všem příjemcům důchodu zasláno písemné oznámení.
Zvýšení se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. U těchto důchodů se základní výměra vyplácená v dílčí výši zvyšuje pouze o poměrnou část z 570 Kč (odpovídající poměru české doby pojištění vůči celkové době). Procentní výměra, která rovněž odpovídá příslušnému poměru, se zvýší o 3,4 % své hodnoty. Od lednové splátky 2019 se valorizují i vyplácené příplatky k důchodu přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, a příplatky podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Tyto příplatky se zvýší o 3,4 % celkové výše příplatku.
Prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných od roku 2019:
* všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 ve výši 30 156 Kč,
* přepočítací koeficient pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017, který činí 1,0843,
* první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 14 388 Kč,
* druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 130 796 Kč.
* výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu od roku 2019 činí 3 270 Kč.
Další schválené opatření spočívá ve zvýšení procentní výměry důchodu o 1 000 Kč u osob, které dosáhly věku 85 let. Jeho záměrem je zvýšit životní úroveň těch osob, u kterých lze již téměř s jistotou přepokládat, že její případné zvýšení si nemohou zabezpečit samy, například ani částečným uplatněním na trhu práce (důchodcům, kteří dosáhli 85 let věku před 1. 1. 2019, náleží toto zvýšení procentní výměry od splátky důchodu splatné v lednu 2019). Zvyšování důchodů z důvodu dosažení 85 let zajistí Česká správa sociálního zabezpečení, stejně jako valorizaci důchodů, bez žádosti.
Schválením senátní novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, dojde v roce 2019 ke zvýšení příspěvku na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost) na 19 200 Kč u osob (shodně dospělých i dětí) nevyužívajících pobytové sociální služby. V souvislosti s tímto zvýšením dochází od 1. července 2019 také ke zvýšení příspěvku na péči ve III. stupni závislosti o 4 000 Kč u osob nevyužívajících pobytové sociální služby, u dospělých to je na 12 800 Kč, u dětí na 13 900 Kč.
Zvýšením příspěvku na péči dojde k posílení finančních zdrojů jeho příjemců a tím ke snížení tlaku na poskytování pobytových sociálních služeb. Tyto osoby budou moci déle zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí a využívat terénní a ambulantní služby.
Účinnost u příspěvku ve IV. stupni nastává prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, u III. stupně je účinnost stanovena dnem 1. července 2019.
Od 1. ledna 2019 budou o 3,4 procenta navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.
Podle informací získaných od pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání, pobírá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti cca 12 750 poškozených. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých jsou vypláceny cca 470 pozůstalým.
Dopad navýšení náhrad o 3,4 procenta je pro státní rozpočet odhadován na 681 000 Kč. Z uvedeného zákonného pojištění bude poškozeným vyplaceno o 139,5 mil. Kč více, což se však dle MPSV výdajů zaměstnavatelů nijak negativně nedotkne.
