Pochybnosti o etice a motivaci firem a také nedůvěra ve vlastní připravenost na technologické změny – to jsou výsledky sedmého ročníku celosvětové studie Deloitte mezi mileniály a generací Z. Skupina mileniálů (zhruba ročníky 1980 až 1995) se pak od generace Z (1995 až 2010) značně liší v prioritách při výběru zaměstnavatele.
Při výběru zaměstnavatele jsou pro 63 % mileniálů důležité finance, následované pozitivní pracovní kulturou a flexibilitou. U generace Z převážila pozitivní pracovní kultura (57 %), následovaná financemi a na třetí místo zařadili její zástupci shodně flexibilitu a příležitosti k průběžnému vzdělávání.
Přesně tři čtvrtiny respondentů mezi mileniály jsou přesvědčeny, že byznys se soustředí zejména na vlastní zájmy než na širší společenský dopad. To je o šestnáct procentních bodů více než loni. U generace Z je to 72 %.
Na otázku, zda je jejich firma dostatečně připravuje na požadavky, které přicházejí s konceptem průmyslu 4.0, odpovědělo kladně jen 36 % mileniálů a 42 % respondentů generace Z. Přitom zhruba polovina dotázaných v obou skupinách věří, že průmysl 4.0 jejich práci významně obohatí.
Studie se letos soustředila více i na samotnou generaci Z. Mezi svých pět nejvýznamnějších přínosů do pracovního prostředí zařadili dovednosti na sociálních sítích, schopnost kreativního myšlení a přinášení nových nápadů, obecné technologické a IT dovednosti, flexibilitu a globální uvažování. Co jim naopak podle vlastních slov chybí, jsou profesionální přístup, osobnostní charakteristiky (například vyspělost nebo trpělivost), zkušenosti v oboru, komunikační dovednosti a mezinárodní pracovní zkušenost.
„Z průzkumu vyplývá, že generace Z má vysokou dávku sebereflexe a je si vědomá svých silných i slabých stránek. To je předpokladem fungující symbiózy mezi různými generacemi na pracovišti a schopnosti mladých se svými nedostatky pracovat,“ komentuje výsledky Martina Zapletalová z poradenského týmu Deloitte v oblasti lidských zdrojů.
