Michal Šebela je programátorem na volné noze. Podnikat začal před několika lety, a to souběžně se zaměstnáním. Přestože mu zaměstnání dalo mnoho technických i lidských zkušeností z praxe, za což je bývalému zaměstnavateli, kolegům i zákazníkům velmi vděčný, po nějakém čase začal pociťovat, že ho začíná motivovat tvořit něco vlastního. Začátky ale nebyly vůbec snadné.
Proč jste se rozhodl právě pro obor IT?
Michal ŠebelaUž od mládí jsem se převážně zaměřoval na IT a programování, kdy jsem tak nějak v té době nepochopitelně trávil spoustu času u počítače. Občas si tak říkám, zda jsem neměl věnovat více času třeba sportu, ale nakonec nikdy není pozdě oprášit alespoň cyklistiku (úsměv). Na začátku podnikání jsem tedy měl nějaké technické znalosti, které mi ale v podstatě byly k ničemu bez vlastních zákazníků. Otázka tedy byla, kde je získat.
Jak vypadal začátek vašeho podnikání?
V počátcích podnikání pro mě byla nejobtížnější velká nepřipravenost. Dost jsem do toho skočil po hlavě, bylo to docela adrenalinové období a stále ještě je a věřím, že i bude, jen už se tomu nebudu tak bránit. Důležitá je také sebekontrola. Přestože by někdo mohl říct, že jsem se flákal, bylo to naopak. Seděl jsem u počítače pořád až dlouho do noci a druhý den jsem nebyl použitelný. Pracoval jsem víc, než jsem měl, a točil jsem se ve spánkovém kruhu. Občas tím trpím i teď, ale už jen vyjímečně, kdy mám pocit, že něco trvá příliš dlouho.
Jak jste vyřešil problém chybějících zákazníků?
Marketing jsem vůbec neměl v „krvi“. Vystupování s lidmi také nebylo nic moc, jak už to tak u samostatné práce bývá, člověk při tom programování nemá moc s kým prohodit alespoň pár slov. Telefony s kolegy a zákazníky mě donutily v zaměstnání naučit se alespoň základní komunikaci. Čím dál více jsem pociťoval sílu slova a dobré komunikace.
Musel jsem se vše naučit převážně z videí a různých článků na internetu. Musel jsem být vidět hlavně v online světě. A zákazníci mě pak sami začali vyhledávat a kontaktovat.
Začal jsem se snažit čím dál více mluvit o čemkoliv a s kýmkoliv, při čemž jsem zjistil, že mě velmi utlumuje stres z možného neúspěchu a na začátku podnikání, kdy před sebou máte spoustu neznámého, jej skutečně prožíváte. Postupem času po pár počátečních neúspěších, kdy to nevypadlo příliš dobře, ve mně začala vznikat zvláštní energie, taková ta, když se někdo topí a snaží se zachránit. Stres jsem si přestal připouštět, začal jsem si i věřit. Už jen, že se teď bavím s někým pro časopis, bylo před pár lety nemyslitelné, možná snad ještě před měsícem (úsměv).
V současné době tedy převážně programuji, je to věc, která mi jde z toho, co umím, nejlépe. Pokud mě zákazník chce vidět, navštívím ho. Většinou ale pracuji vzdáleně a přes telefon, v podstatě tak, jak jsem byl zvyklý i v zaměstnání.
Co říkáte tuzemskému podnikatelskému prostředí?
Podnikatelskému prostředí v ČR dle mého názoru velmi napomáhají sociální sítě a výměna kontaktů.
Co vám nejvíce pomohlo k úspěchu?
Pro úspěch, myslím si, mi pomohl fakt, že na sebe dokážu „prásknout“ jakýkoliv problém, který mohl vzniknout při spolupráci z mé strany – bug. Jde o to věřit si navzájem se zákazníkem a narovinu si hlásit možné problémy. Dle některých mám i zvláštní formu sebereflexe. Dle jiných pracuji rychle, doufám, že i kvalitně. Pokud mám nějaký názor, řeknu jej, ale samozřejmě si vyslechnu i druhou stranu a dokážu přiznat, když se mýlím.
Slušnost a pozitivní nálada za každé situace je nejmocnější nástroj. Stejně, jako jsem pociťoval stres já, pociťují jej i ostatní, jen se u nich může projevovat jinak. Takto to beru, na nikoho neřvu, nikomu nevyhrožuju a i když mi zavolá telemarketing, který jsem tento měsíc již třikrát požádal o to, ať mi nevolají, znovu jim toto zopakuji a po ujištění, že nemám povinost se s nimi bavit, se s nimi slušně rozloučím.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Plány do budoucna nemám úplně jisté, myslím si, že se ani nedají úplně naplánovat. Člověk může potkat různé lidi. Velmi důležité je podle mého názoru rychle reagovat a rozhodovat se, a když špatně, tak se z toho poučit. Nejsem nijak zvlášť rozjetý, ale to co jsem alespoň z počátku chtěl – časová svoboda a slušné peníze – to mám. Rád bych se ale posunul dál – pojmout co nejvíce znalostí a dovedností, kterými pak dokážu nabídnout pomoc zákazníkovi. Začínám zjišťovat, že není úplně od věci s někým zkusit navázat kontakt i bez záměru spolupráce. Přestože si člověk myslí, že nemá s dotyčným nic společného, může se mýlit.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s facebookovou skupinou Podnikatelé a živnostníci - výměna zkušeností.
Jste také ochotni podělit se o své podnikatelské zkušenosti s ostatními? Ozvěte se nám! Kontakt na redakci OnBusiness.cz najdete dole, v patičce stránky. Členství v uvedené skupině není podmínkou.
Jedním z nejcennějších zdrojů informací při podnikání jsou zkušenosti dalších podnikatelů. Jak se jim podařilo nastartovat růst? S jakými riziky...
