Metropolitní spořitelní družstvo přišlo o povolení působit jako družstevní záložna. Odejmula mu ho Česká národní banka. Důvodem podle ní byly závažné nedostatky v podnikání této družstevní záložny, které mělo poškozovat zájmy jejích vkladatelů a významným způsobem ohrožovat její bezpečnost a stabilitu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. prosince 2013. Co teď bude s vklady?
ČNB členům MSD doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud.
Vzhledem k charakteru, systematičnosti a rozsahu nedostatků shledala ČNB odnětí povolení jako jediné možné řešení, které zajistí, že majetek vkladatelů družstva nebude dále ohrožován. Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) podle ní zásadním způsobem porušovalo svou povinnost mít funkční řídicí a kontrolní systém a v jeho rámci pak systém řízení rizik, zejména systém řízení úvěrového rizika.
Úvěrové riziko MSD nebylo podle ČNB účinně řízeno, resp. bylo řízeno pouze formálně, a družstvo tak bylo vystaveno vysokému riziku nesplacení úvěrů poskytnutých ve značném objemu, což ohrožovalo jeho stabilitu a majetek vkladatelů.
MSD podle ČNB poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů. Neprověřovalo prý při tom řádně bonitu žadatele o úvěr, jeho předpoklady pro řádné a včasné splacení úvěru, ignorovalo vazby svědčící o možném propojení jednotlivých žadatelů o úvěr a nezabývalo se dalšími riziky spjatými s úvěrovými obchody.
Při tom všem se podle ČNB spoléhalo na poskytnuté zajištění, jehož hodnotu prý akceptovalo navzdory zřejmým nesrovnalostem při jejím určování. Po poskytnutí úvěru MSD neprověřovalo, zda poskytnuté prostředky byly využity v souladu s deklarovaným účelem a nakolik reálné bude jejich splacení. Tento přístup družstva podle ČNB znemožnil, aby kategorizace pohledávek plnila svou úlohu v systému řízení rizik, včetně tvorby opravných položek a dalších kapitálových dopadů.
Odnětí povolení předcházelo předběžné opatření ČNB z května 2013, které MSD zakázalo přijímat vklady a poskytovat úvěry, a následné prvostupňové rozhodnutí ČNB ze září 2013 o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna, proti kterému MSD podalo rozklad. Bankovní rada ČNB rozklad zamítla poté, co jej projednala rozkladová komise ČNB.
Povolení působit jako družstevní záložna se MSD odnímá k 18. prosinci 2013, tj. ke dni, kdy bylo rozhodnutí bankovní rady o rozkladu doručeno MSD a kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci. Počínaje tímto dnem nesmí MSD přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jeho pohledávek a závazků.
Jak už bylo uvedeno výše, ČNB členům MSD doporučuje vyčkat na jmenování likvidátora, který posoudí aktuální situaci a určí postup likvidace. Likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud.
ČNB zdůrazňuje, že stabilita finančního sektoru není odejmutím povolení MSD narušena. I přes několikanásobný nárůst bilanční sumy družstevních záložen v posledních letech představují podle ní tyto instituce stále nepatrný segment finančního trhu. ČNB situaci na finančním trhu a v jednotlivých sektorech průběžně analyzuje a dává podněty k regulatorním změnám.
Vklady občanů i firem u družstevních záložen jsou ze zákona pojištěny u Fondu pojištění vkladů, a to včetně úroků, do výše maximálně 100 000 eur (aktuálně cca 2,7 milionu Kč) na jednoho člena družstevní záložny. Náhrady se poskytují do 100 procent jejich výše, pro vkladatele tedy není žádná spoluúčast.
