Zavedení maximální výše roční procentní sazby nákladů, takzvané RPSN, by podle Platformy pro odpovědné finance nevedlo k eliminaci lichvy. Paradoxně by prý nejvíce uškodilo samotným spotřebitelům. Řešením prý může být spíše zpřísnění dohledu a možností podnikání na trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů.
RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, umožňuje vyhodnocení výhodnosti nebo nevýhodnosti poskytovaného úvěru. RPSN totiž udává procentuální podíl z dlužné částky, který je třeba zaplatit za období jednoho roku za půjčku - splátky, poplatky za úvěr a další částky spojené s čerpáním úvěru. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů musejí údaj o RPSN povinně uvádět, byť v některých případech jsou od této povinnosti osvobozeni.
Stanovení maximální RPSN by podle Platformy mnohým ze spotřebitelů znemožnilo dosáhnout na úvěr, protože jejich rizikový profil by neumožňoval, aby jim byl poskytnut úvěr s menší sazbou. Řada klientů, zejména z nižších sociálně ekonomických skupin, by tak byla prakticky vyloučena z legálního úvěrového trhu a stala se snadným terčem nelegálních praktik lichvářů na černém trhu. Současně by regulace RPSN omezila existenci úvěrových produktů s krátkou dobou splatnosti.
Zástupci Platformy z organizace Člověk v tísni, České bankovní asociace, Poradny při finanční tísni, České leasingové a finanční asociace, Kanceláře finančního arbitra a Úřadu vládního zmocněnce pro lidská práva se shodují, že než vršit další povinnosti, je cestou důsledný výkon dohledu nad dodržováním stávajících zákonem stanovených pravidel a aplikace přísných sankcí na subjekty, které je nedodržují.
O novelizaci zákona o spotřebitelském úvěru, která by vedla k zavedení maximálních RPSN, nyní usilují poslanci Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, kteří ke konci minulého roku tento návrh předložili k projednání Poslanecké sněmovně. Podle Platformy má současný poslanecký návrh závažné nedostatky.
„Nespornou slabinou návrhu je, že nestojí na seriózní analýze a není doprovázen hodnocením dopadů. Zároveň je v rozporu s míněním seriózních poskytovatelů úvěrů, profesních sdružení, ale i neziskových sdružení, která o ochranu spotřebitelů dlouhodobě usilují,“ dodává Jiří Pulz, generální tajemník České leasingové a finanční asociace.
Regulaci RPSN nepodporuje podle materiálů Platformy ani Evropská komise – ta na základě výsledků studií německých konzultačních firem od záměru regulovat RPSN ustoupila. „Novela zákona nejenže by ničemu neprospěla, naopak by uškodila chudším skupinám obyvatel. Regulace RPSN by je de facto vytlačila z legálního úvěrového trhu, protože by nesplnili podmínky pro poskytnutí úvěru s nižší sazbou. Stali by se tak snadnou kořistí lichvářů na nelegálním úvěrovém trhu,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se dlouhodobě zabývá problematikou oddlužení. Do soukromého práva v Česku institut lichvy zavádí nový občanský zákoník.
„Jednoduše řečeno, stanovení RPSN v sobě zahrnuje především zhodnocení rizikovosti daného úvěru pro jeho poskytovatele ve vztahu k dlužníkovi, jeho majetkovým poměrům a také době, na kterou je úvěr poskytován. Pokud úvěr vykazuje zvýšenou míru rizikovosti, musí mít jeho poskytovatel možnost promítnout toto riziko do podmínek poskytnutého úvěru a v tomto kontextu také do výše RPSN. Pokud by to poskytovatel učinit nemohl, což by se v důsledku přijetí poslaneckého návrhu do značné míry stalo, pak mu s ohledem na nutnou obezřetnost podnikání nezbude než takového žadatele o úvěr odmítnout,“ dodává Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
Negativní zkušenost se zavedením regulace RPSN mají podle Platformy v sousedním Slovensku. Zde prý vedlo k provázání spotřebitelských úvěrů s řadou skrytých poplatků a požadavků na uzavření nejrůznějších doplňkových služeb, a tím v konečném důsledku ke zhoršení situace pro spotřebitele. Podmínky úvěru se tak podle Platformy v některých případech staly nepřehlednými a netransparentními a vedly k dezorientaci spotřebitelů v otázce konečných nákladů úvěru. Mimo jiné i z těchto důvodů byla regulace RPSN na Slovensku po krátké době zrušena.
Místo zastropování RPSN se podle Platformy naopak nabízí možnost se systémově zamyslet nad zpřísněním dohledu a možností podnikání na trhu nebankovních poskytovatelů úvěrů. „Úprava spotřebitelského úvěru v zákoně o spotřebitelském úvěru i v kombinaci s novým občanským zákoníkem zaručuje vysoký standard ochrany spotřebitele. Jako nedostatečná se však jeví úprava podmínek pro zahájení podnikání v této oblasti. Poskytovatelem nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru může být prakticky kdokoliv, kdo splní nepříliš přísné podmínky dopadající na tuto vázanou živnost. Současný počet více než 50 000 takových subjektů pak neumožňuje efektivní výkon dohledu. Pozornost by proto měla být soustředěna především tímto směrem,“ uzavírá Lukáš Vacek, zástupce finančního arbitra.
