Z nejnovějšího průzkumu společnosti KPMG Česká republika Nákupní zvyklosti v České republice 2015 vyplývá, že povinnost uvádět na obalech potravin informace o obsažených alergenech, která platí od prosince 2014, pozitivně hodnotí tři čtvrtiny Čechů. A to přesto, že alergie nemají. Prostě se jen zajímají... A to není jediná zajímavost z průzkumu o nakupování potravin v ČR.
Dvě třetiny Čechů (65 procent) uvedly, že žádnou potravinovou alergii nemají. Pouze pro každého desátého je informace důležitá kvůli jeho zdravotnímu stavu – potravinovou alergii v průzkumu označilo 11 procent žen a 7 procent mužů. Zveřejnění těchto informací pak spíše zajímá ženy – bez ohledu na alergii to uvedlo 79 procent z nich, mezi muži jde o dvě třetiny respondentů (66 procent).
„Změny v označování potravin však tímto evropským nařízením nekončí – od dubna 2015 musí v celé EU výrobci nově uvádět původ u čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného vepřového, drůbežího, skopového či kozího masa, stejně jako tomu již je u hovězího. V prosinci 2016 pak budou navíc potravinářské firmy až na výjimky muset informovat i o výživových hodnotách,“ upozorňuje Karel Růžička, Partner odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství, KPMG Česká republika
„Lidé si nyní obecně více hlídají, co obsahují potraviny, které nakupují. Náš průzkum meziročně zaznamenal zvýšení důrazu respondentů na složení potravin, které jako nejdůležitější kritérium jejich výběru letos uvedlo 14 procent respondentů. Loni to přitom bylo jen devět procent,“ konstatuje Růžička.
Nejdůležitějším kritériem pro výběr potravin nadále zůstávají kvalita a cena, podle nichž se v obchodech rozhoduje 44, respektive 32 procent respondentů. „Nicméně v součtu faktorů kvality a složení můžeme říci, že u více než poloviny z nás převládá kritérium výběru poctivé a plnohodnotné potraviny před tou levnou. Souvisí to s trendem zdravějšího a zodpovědnějšího životního stylu, který úměrně roste s finančním zabezpečením respondentů. Cena je logicky určujícím kritériem při výběru potravin a nápojů u respondentů s nižším příjmem,“ vysvětluje Růžička.
Jídlo tvoří podstatnou část lidského života a člověk konzumací potravin stráví až 16 hodin týdně. Není tedy divu, že mnoho času věnujeme i jejich výběru v obchodech. Z průzkumu KPMG Česká republika však vyplývá, že dáváme přednost větším nákupům v delší frekvenci. Každodenně se na nákup vydá pouze pětina Čechů, naopak 45 procent respondentů převážnou část potravin nakoupí na větším týdenním, nebo dokonce ještě méně častém nákupu. Nákupní zvyklosti se přitom výrazně liší v závislosti na velikosti obce nebo města, ve kterém bydlíme – zatímco obyvatelé vesnic podnikají cestu za týdenním a méně častým nákupem v 61 procentech případů, ve velkoměstech chodíme převážně nakupovat vícekrát týdně (40 procent respondentů).
Odlišnost najdeme také z hlediska velikosti domácnosti – na větší nákupy maximálně jednou týdně se vydávají především větší rodiny. Naopak mezi respondenty, kteří žijí sami, preferuje 47 procent menší nákupy vícekrát týdně.
Nejčastěji za nákupy potravin směřujeme do hypermarketů a supermarketů, kde nakupujeme všechny druhy potravin. Jedná se převážně o mražené potraviny (83 procent) a dochucovadla s 82 procenty. Hypermarkety a supermarkety však vyhledávají čtyři z pěti Čechů také kvůli nákupu mléka, mléčných výrobků či nealkoholických nápojů (tyto položky uvedlo celých 80 procent respondentů). Naopak nejméně často v hypermarketech a supermarketech nakupujeme čerstvé ryby. „Navzdory tomu chodíme i pro čerstvé ryby nejčastěji sem, protože průzkum také zaznamenal, že téměř třetina Čechů čerstvé ryby vůbec nekupuje,“ všímá si Růžička.
