Není otázkou, zda krize podnik postihne, otázkou je kdy a v jaké podobě. Podle průzkumu Global Crisis Survey 2019 poradenské společnosti PwC muselo v uplynulých pěti letech řešit krizovou situaci 69 % dotázaných firem. Většina z těch, kteří krizi přiznali, navíc uvedla, že se jich situace týkala v daném období hned několikrát. Nejčastějšími důvody bývají nedostatek likvidity a selhání technologií. V budoucnu se šéfové firem nejvíce obávají narušení kybernetické bezpečnosti.
PwC definuje jako krizi situaci, ve které je firma ovlivněna významnými externími nebo interními faktory, které mají celopodnikový a multifunkční dopad, narušují obchodní operace a mají potenciál poškodit dobré jméno firmy. Více než polovina z 2 084 manažerů, kteří se do globálního průzkumu zapojili, přiznala, že se jejich firma v posledních pěti letech setkala s problémy provozního charakteru, ať už v dodavatelském řetězci, výrobě a managementu nebo u samotného produktu. Druhá nejčastější krizová situace byla spojena se závadou technologie, se kterou se setkalo 33 % firem, na třetím místě se v četnosti umístilo selhání lidského faktoru, které zkomplikovalo práci 29 % dotázaných.
Druh, frekvence i závažnost zkoumaných krizí se zásadně liší napříč regiony. Ve střední a východní Evropě se firmy nejčastěji setkávají s finančními problémy a nedostatkem likvidity a narušením tržní soutěže. Oproti tomu společnosti v USA řeší především přírodní katastrofy a rostoucí kyberkriminalitu.
Přesto, že se krize nevyhýbá žádnému specifickému druhu podniků, obvykle platí, že čím větší firma, tím větší šance na krizi. Liší se přitom nejen pravděpodobnost, ale i druh problémů, které firmy musí řešit. U firem s více než 5 tisíci zaměstnanci byla v posledních letech nejčastějším důvodem spuštění pomyslného alarmu kyberkriminalita (26 %), následovaná přírodními katastrofami (22 %) a krizí ve vedení podniku (17 %).
„Žádná společnost není vůči krizové situaci imunní a, jak se dá předpokládat, s velikostí firmy četnost a závažnost jednotlivých krizových situací výrazně roste. Klíčem k úspěchu je dobrá příprava stejně jako ve sportu. Je potřeba se zamyslet nad tím, které oblasti jsou nejrizikovější a kdo bude „hlavním trenérem“, který firmu krizovou situací zdárně provede. A samozřejmě nezapomínejme na to, že bez plánu, který byl řádně otestovaný a pokrývá všechny hlavní aspekty řízení krizové situace, se firmy neobejdou.,“ komentovala Kateřina Halásek Dosedělová z oddělení Forenzního vyšetřování PwC.
Většina dotázaných manažerů uvedla, že má ohledně dalšího vývoje firmy, ve které působí, pozitivní očekávání. Svá slabá místa a obavy má ale takřka každý. Nejčastějším důvodem starostí z budoucnosti je kyberkriminalita. Tou si v uplynulých pěti letech prošlo jen 6,9 % účastníků průzkumu, za hrozbu příštích let ji ale považuje každý třetí. Rostoucí hrozbu kyberkriminality sleduje i Petr Špiřík z oddělení kybernetické bezpečnosti PwC.
„Zvyšující se sofistikovanost útočníků a nedostatečné povědomí zaměstnanců firem o možném dopadu kyberútoků, výrazně zvyšuje náchylnost firem v této oblasti. Z mé zkušenosti, drtivá většina úspěšných útoků, včetně těch nejzávažnějších, začíná sociálním inženýrstvím v podobě emailu zručně vyrobeného útočníkem. Stačí pak, aby jeden ze zaměstnanců kliknul, a útočníka pustí k citlivým firemním datům i hůř, v závislosti na pozici ve společnosti a jeho oprávněních,“ uvedl Špiřík.
Kyberkriminalta ale není jediným „odvětvím“ krizí, které se bude v příštích letech měnit. Podobnou hrozbou je pro manažery i protiprávní jednání jejich kolegů. Ačkoli jej v posledních letech monitorovala jen necelá 4%, v příštích letech se jí obává 20% dotázaných. „Tento negativní výhled může souviset s rostoucími nároky regulatorních orgánů i obavou, že když se firmám nebude v budoucnu tak dařit, její zaměstnanci budou, co se týče obcházení pravidel, opět vynalézavější a počet nekalých jednání vzroste. Tento trend jsme zaregistrovali již při minulých finančních krizích“, říká Pavel Jankech z oddělení Forenzních služeb PwC.
