Povinnost elektronické evidence tržeb (EET) byla z důvodu epidemie covidu nejprve pozastavena a nyní vláda schválila její úplné zrušení. Jaké jsou důvody tohoto kroku, jaké budou jeho dopady a co čekat dál?
V dokumentech k vládnímu návrhu zrušení EET se mimo jiné uvádí, že v souvislosti s pandemií covid-19 došlo v podnikatelském segmentu k významným změnám, především prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb, pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %.
Tento nárůst je na úkor hotovostních tržeb, čímž podle materiálu výrazně oslabuje význam evidence tržeb, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb v současné podobě cílí. Digitální formy obchodu již nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti vzhledem k tomu, že za digitální transakcí zůstává stopa, která většinu poplatníků vede k tomu, že danou transakci promítnou do tvrzení svých daňových povinností.
Lze prý rovněž předpokládat, že výrazné strukturální změny, především v oblasti digitalizace odvětví obchodu a služeb, růst elektronických plateb, jakož i růst počtu osob, které jsou schopny a ochotny tyto platby využívat, a využívání elektronických platforem, jsou trvalého rázu a proces přechodu směrem k většímu využívání elektronických plateb bude pokračovat.
Roli hraje i zavedení institutu paušální daně, tj. pevně stanovené daně bez ohledu na výše příjmů poplatníka. Význam evidence tržeb u poplatníků, které tento institut využívají, se pak projevuje v zásadě jen marginálně (ověření splnění limitu 1 mil. Kč).
V úvahu je třeba dle materiálu vzít i zvýšení základní slevy na dani na poplatníka (což marginalizuje efekt evidence tržeb u menších poplatníků) a zrušení tzv. superhrubé mzdy (část efektu evidence tržeb spočívala v redukci vyplácení mezd „na černo“, obecně snížení daně z příjmů zaměstnanců taktéž bude snižovat význam efektu evidence tržeb).
Dále je zmiňováno avizované zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství u daně z přidané hodnoty na úroveň 2 mil. Kč (snížení motivace nevykazovat tržby, snížení fiskálního efektu, ztransparentnění tržeb) a limitu pro vstup do paušálního režimu.
Z výše uvedeného dle materiálu vyplývá, že efekt evidence tržeb v současných podmínkách je v porovnání s obdobím, kdy byla evidence tržeb zavedena, by byl v budoucnu výrazně nižší a není dostačující pro znovuzavedení evidence tržeb.
Zrušení zákona o evidenci tržeb bude mít dle materiálu za následek, že orgány Finanční správy České republiky a orgány Celní správy České republiky zastaví řízení o přestupcích podle zákona o evidenci tržeb podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, protože skutek již nebude přestupkem.
Zrušení evidence tržeb nepředstavuje dle materiálu pro státní rozpočet a veřejné rozpočty dodatečný výdaj. Předpokládá se "nevýznamně nižší inkaso daní" na straně veřejných rozpočtů. Předpokládají se nižší výdaje na straně veřejných rozpočtů.
Odhadované ponížení inkasa po zrušení evidence tržeb činí 4,2 mld. Kč (z toho 2,8 mld. Kč státní rozpočet, 1,3 mld. Kč místní rozpočty a 0,1 mld. Kč rozpočty zdravotních pojišťoven). Dle materiálu však prý není faktickým snížením, nýbrž odhadem navýšení inkasa, ke kterému by mohlo dojít v roce 2023 v případě, že by byla povinnost evidovat tržby znovu obnovena. Toto hypoteticky nižší inkaso se prý bude v čase snižovat, a to zejména v důsledku růstu využívání bezhotovostních plateb a postupné marginalizace hotovostních transakcí.
Petr Linx, manažer daňového oddělení poradenské společnosti BDO Česká republika, zrušení EET komentuje takto:
Z mého pohledu je zrušení EET jediným správným řešením. Samozřejmě rozumím argumentu, že se do infrastruktury investovalo již mnoho financí, a je škoda vše zahodit. Vykazovaná data by se určitě dala využívat například pro rychlejší daňovou kontrolu nebo pro interní potřeby majitelů provozoven. Pokud bychom žili v ideálním světě, EET by fungovala jen pro stravovací služby a maloobchod. To jsou dva největší segmenty trhu, kde má hotovost stále své významné místo. A všichni si umí domyslet, že kde je hotovost, tam je i riziko daňových úniků. Vykazování by mohlo být dobrovolné a nějaké daňové pobídky by mohly nahradit nynější tvrdé sankce. Ale v ideálním světě nežijeme.
Projekt EET byl od počátku především politickou záležitostí. Rozděloval nejenom politiky, ale také společnost. Kvůli tomuto projektu jsme se vrátili do doby, kdy stát naváděl své občany k udávání. Úřednici chodili na provokativní kontrolní nákupy, podnikatelé byli označováni za podvodníky. Zejména kvůli negativnímu dopadu na společnost a neprokázaným významným přínosům pro státní rozpočet ukončení EET podporuji.
Podnikatelům se asi nejvíce uleví tím, že se přestanou obávat nepřiměřených sankcí za neplnění různých povinností. V případě, že by k ukončení EET nedošlo, udělování sankcí by opět hrozilo od 1/1/2023, avšak tentokrát pro téměř všechny podnikatele, kteří přijímají hotovost. Ukončení projektu EET bude citelnou úlevou například pro řemeslníky, kteří by museli hledat různá offline nebo online řešení, aby dostáli všem povinnostem. Dle mého názoru zrušení EET nebude mít významný dopad pro stravovací zařízení a maloobchod.
