Tuzemské ekonomice by se podle analytiků mělo v roce 2015 celkem slušně dařit. Naváže tak na poslední měsíce roku 2014. Podzimní prognóza Evropské komise předpokládá pro Českou republiku návrat ke slušnému hospodářskému růstu: Celkový výsledek za rok 2014 by měl znamenat růst tempem 2,5 % a v následujících dvou letech by měl zrychlit na 2,7 %.
Oproti předchozí květnové prognóze Evropské komise je nyní patrný větší optimismus. Spolu s výrazným oživením se očekává i další zlepšování situace na trhu práce: Míra nezaměstnanosti by měla za rok 2014 dosáhnout 6,3 % a potom postupně klesat až na 6,1 % v roce 2016. Méně pozitivní je výhled pro oblast veřejných financí, kde Evropská komise předpokládá zhoršení deficitu z 1,4 % v roce 2014 na 2,1 % v roce 2015.
Dodejme, že v celé EU i v zemích eurozóny pak prognóza po zbytek roku 2014 předpokládá slabý hospodářský růst. Očekává se, že růst reálného HDP dosáhne v roce 2014 v EU celkem 1,3 % a v eurozóně 0,8 %. V průběhu roku 2015 by se růst měl díky posilování zahraniční i domácí poptávky pomalu zvyšovat na hodnotu 1,5 %, resp. 1,1 %. V roce 2016 se očekává zrychlení ekonomické aktivity na 2,0 %, resp. 1,7 % v důsledku posílení finančního sektoru (po komplexním hodnocení provedeném Evropskou centrální bankou a dalších krocích směrem k bankovní unii) a také jako výsledek nedávných strukturálních reforem.
Místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu říká: „Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle. Evropská komise je odhodlána využít všechny dostupné nástroje a zdroje, aby v Evropě zajistila více pracovních míst a větší růst. Předložíme investiční plán ve výši 300 miliard eur, abychom nastartovali a udrželi hospodářské oživení. Urychlení investic je základním pilířem hospodářské obnovy.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici doplňuje: „Na výzvy, jimž evropská ekonomika čelí, neexistuje žádná jediná a jednoduchá odpověď. Musíme přijímat opatření ve třech směrech: pro důvěryhodné fiskální politiky, ambiciózní strukturální reformy a potřebné investice, jak veřejné, tak soukromé. Všichni se musíme zhostit svých povinností, v Bruselu, v hlavních městech jednotlivých států i v našich regionech, abychom dosáhli vyššího růstu a přinesli našim občanům skutečné zvýšení zaměstnanosti.“
Podle představitelů EU je hospodářské oživení, které započalo v druhém čtvrtletí roku 2013, stále nejisté a hospodářská dynamika zůstává v mnoha členských státech nadále nízká. Důvěra je podle údajů EU na nižší úrovni než na jaře, což souvisí se zvýšenými geopolitickými riziky a méně příznivými světovými hospodářskými vyhlídkami. Hospodářské oživení tak zřejmě bude v roce 2015 i přes příznivé finanční podmínky pomalé. Vyplývá to z postupného ustupování následků krize, jako je stále vysoká nezaměstnanost, velké zadlužení a nízká míra využívání kapacit. Komplexní hodnocení provedené nedávno Evropskou centrální bankou snížilo nejistotu ohledně zdraví bankovního sektoru a zlepšování podmínek financování by mělo napomoci oživení ekonomické aktivity. V roce 2016 by růst měly dále posílit výraznější domácí i zahraniční poptávka a pokračování velmi vstřícné měnové politiky spojené s nízkými náklady na financování.
Míry růstu jednotlivých členských států se podle analýz EU budou v roce 2014 zřejmě stále značně lišit, a to v rozmezí od –0,7 % (Chorvatsko) do 4,6 % (Irsko). V následujících dvou letech se však podle předpokladů budou rozdíly v růstu zmenšovat. V letech 2015 a 2016 by všechny země EU měly zaznamenat pozitivní růst. V té době by se také měly více projevit zpožděné účinky již provedených reforem.
Aktuálním problémem je fakt, že dochází jen k mírnému nárůstu pracovních míst a nezaměstnanost, která byla na vysoké úrovni, klesla jen slabě. Jelikož se očekává, že hospodářský růst bude zesilovat pozvolna, významnější zlepšení na trhu práce by mělo nastat až ke konci sledovaného období. Míra nezaměstnanosti by se v roce 2016 měla snížit v EU na 9,5 % a v eurozóně na 10,8 %.
Inflace měla v roce 2014 v členských státech EU i nadále klesající tendenci v důsledku nižších cen komodit a značných nevyužitých kapacit. Za rok 2014 zůstane inflace na velmi nízké úrovni. S postupným posilováním ekonomické aktivity a zvyšováním mezd by však měla růst, mimo jiné díky nedávné depreciaci eura. Podle předpovědi dosáhne inflace v EU v roce 2014 výše 0,6 %, v roce 2015 pak 1,0 % a v roce 2016 1,6 %. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) se v eurozóně odhaduje v letošním roce na 0,5 % a v roce 2015 na 0,8 %, načež v roce 2016 vzroste na 1,5 %.
Schodky veřejných financí se mají podle předpovědi v příštích dvou letech stále snižovat, čemuž má napomoci posílení ekonomické aktivity. Předpokládá se, že orientace fiskální politiky bude v letech 2014 a 2015 téměř neutrální. Poměr dluhu k HDP v EU a v eurozóně dosáhne dle předpokladů příští rok vrcholu na úrovni 88,3 %, resp. 94,8 % (podle definice Evropského systému účtů 2010).
Pokud jde o vyhlídky růstu, převládají podle materiálů EU stále rizika horšího vývoje, a to vzhledem ke geopolitickému napětí, nestabilitě na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem. V oblasti inflace jsou prý rizika nadále vyvážená.
Zajímavý je i pohled analytiků na jednotlivá odvětví. Jan Linhart, Partner odpovědný za služby pro automobilový průmysl KPMG Česká republika, nedávno komentoval zprávu Evropské asociace výrobců automobilů: „S blížícím se závěrem roku výsledky přinášejí optimistický náhled na budoucí vývoj v roce 2015. Zdá se, že i rok 2015 bude pro evropský automobilový trh růstový. Jakkoliv jsou prodeje stále hluboko pod úrovní roku 2007, pozvolný růstový trend je to, co automobilkám i jejich dodavatelům svědčí víc než razantní výkyvy oběma směry.“
Optimismus panuje i ohledně bankovního sektoru. Opět citujme z materiálu KPMG: „Po zhoršení ekonomické situace v regionu střední a východní Evropy došlo v roce 2013 k růstu, který přinesl mírný optimismus do bankovního sektoru. Více než dvě třetiny bankéřů očekávají v letošním roce přinejmenším stejné zisky jako loni. Polovina jich předpovídá nárůst, a to jak letos, tak v roce 2015. Čeští bankéři patří k optimističtějším v otázce ekonomického růstu, na druhou stranu neočekávají výraznější dopad do výnosů a zisku.“
Jen dodáváme, že podrobněji se prognózám pro vybraná odvětví věnujeme v jednom z dalších článků tohoto speciálu.
Konec roku je vždy jak časem ohlížení za uplynulými dvanácti měsíci, tak časem, kdy se finalizují plány na období budoucí....
