Letošní rok bude z pohledu českého hospodářství opět patřit k těm úspěšným. Růst reálné produkce se i letos bude nacházet nad svým potenciálem. Proti loňsku ale bude o něco slabší. Limitujícím faktorem bude i nadále nedostatek pracovní síly. Na ten budou firmy reagovat pokračující zvýšenou investiční aktivitou. K té by se měl letos ve větší míře přidat veřejný sektor. Bude totiž nutné letos ve velkém čerpat prostředky z evropských fondů, pomalu se snad rozjíždí i větší infrastrukturní projekty. Tvrdí to alespoň prognóza Komerční banky.
Podle aktualizované makroekonomické prognózy Komerční banky si letos česká ekonomika připíše 3,8 % po loňských 4,6 %. Podle vedoucího ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela tak bude i letošní rok silný. „Hlavním tahounem bude domácí spotřeba a investiční aktivita,“ dodává. „Protože nás vývoj v reálné ekonomice v posledních třech měsících v podstatě nijak nepřekvapil, růstovou prognózu neměníme,“ doplňuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Charakteristickým rysem letošního makroekonomického vývoje bude podle KB i nadále vysoký růst mezd. Po jejich loňském sedmiprocentním vzestupu to letos může být až osm procent. Podle Viktora Zeisela se „zvyšování mezd ve veřejném sektoru na konci loňského roku se projeví i v letošních číslech. Navíc na začátku roku došlo i v soukromé sféře k významným mzdovým ujednáním.“
Letošní míra inflace se bude podle KB v průměru pohybovat na 1,9 %, tedy pod cílem centrální banky. Za revizí oproti původně očekávaným 2,1 % je zejména nečekaně nízká inflace v prvních měsících letošního roku. Podle Vejmělka stojí za umírněným inflačním vývojem především kurzový vývoj. „Posílení koruny vůči euru o šest procent za poslední rok a proti dolaru dokonce o téměř 20 % znamená, že dovážíme levněji.“
Kvůli nižším inflačním tlakům nebude podle KB nutné měnové podmínky razantně utahovat. „Překvapivě nízká domácí inflace a pokles důvěry v ekonomiku v západní Evropě v rozhodování centrálních bankéřů převáží nad slabším kurzem. ČNB tak letos zvedne sazby už pouze jednou,“ předpovídá Viktor Zeisel.
Kurz koruny by měl letos prorazit úroveň 25 CZK/EUR. Kvůli pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb ČNB však k tomu podle KB dojde později, než jsme očekávali v minulé prognóze. „Česká měna ale nadále láká zahraniční investory. Nabízí totiž jasný příběh, tedy dlouhodobé posilování. Jakmile se bude blížit další zvýšení úroků ČNB, můžeme se dočkat eura za méně než 25 korun,“ prognózuje Marek Dřímal, stratég Komerční banky. Dolar by mohl zlevnit dokonce na 19 korun.
Státu se během roku prodraží vydávání nového dluhu. Postupný návrat inflace ke 2 %, nárůst tržních výnosů v eurozóně díky blížícímu se konci kvantitativního uvolňování ECB, růst úrokových sazeb ČNB a silná nabídka Ministerstva financí se promítnou na růstu výnosů českých dluhopisů. Marek Dřímal očekává, že „stát si na konci roku bude půjčovat prostřednictvím desetiletých dluhopisů za výnos 2,10 %.“ Kvůli výraznému nárůstu běžných výdajů, ale i předpokládanému zvýšení investic (i díky čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů) by měl letos státní rozpočet uzavřít v deficitu, který Dřímal očekává ve výši 40 miliard korun.
Významným rizikem je pro českou ekonomiku stav globální ekonomiky kvůli narůstajícím protekcionistickým tendencím. Oslabení ekonomické výkonnosti eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku považuje KB za dočasné. Hospodářství eurozóny by letos mělo růst stejným tempem jako vloni (2,5 %), americká ekonomika by dokonce mohla o desetinu procentního bodu zrychlit na 2,4 %. „Již třetí rok v řadě by tak eurozóna měla růst rychleji než Spojené státy. I díky tomu by euro vůči dolaru do konce roku mělo posílit na hodnotu 1,29 USD/EUR,“ tvrdí Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.
