Zaměstnanci na počítačích a mobilech promrhají 65 minut denně, což je o 4 minuty více než předchozí rok. Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnance zaměstnavatel denně tratil 192 Kč za to, že si zaměstnanec nakoupil on-line nebo se pobavil s přáteli na sociálních sítích. Plyne to z analýzy společnosti truconneXion.
Promrhaného pracovního času však může být výrazně více, protože analýza společnosti truconneXion se zabývá pouze mimopracovní činností na firemních počítačích a mobilních telefonech. „Nepracovní činnost se přesunula na chytré telefony, které umějí totéž co počítače, ale flákání se na nich dá lépe skrýt před nadřízenými. Elektronická zahálka stojí firmy v přepočtu na jednoho zaměstnance měsíčně 3995 Kč, což v celoročním úhrnu představuje 47 994 Kč,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.
Jedním dechem je ovšem nutno dodat, že uvedené údaje je třeba brát s rezervou. Ve většině zaměstnání jednak není možné pracovat se 100% výkonností po celou pracovní dobu, druhak pokud má zaměstnanec jasně přidělené úkoly, může být zaměstnavateli do určité míry jedno, jak rychle a kdy je splní - pokud tak učiní v příslušné kvalitě.
Pokud budeme uvedená čísla vážně brát, v průměru si každoročně administrativní zaměstnanec udělá bez svolení zaměstnavatele více než měsíční placenou dovolenou. Ztráta zaměstnavatelů se navíc každoročně zvyšuje až o více než 10 procent zejména kvůli rostoucím mzdám, ale i větší závislosti lidí na mobilních telefonech.
„Nejčastěji lidé zneužívají svůj pracovní čas na sociálních sítích, zpravodajských portálech, soukromou komunikací a nákupy. Je patrná i závislost lidí na sociálních sítích a potřebě být neustále on-line,“ dodává Hnízdil.
Firma truconneXion doporučuje Monitoring zaměstnanců. Ten je podle ní možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem. „Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ shrnul na konferenci věnované GDPR Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.
V praktické rovině je tedy podle firmy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. „Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ říká Hnízdil. Možný je prý rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.
Těžko obhajitelné by ale zřejmě bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.
