Pokles míry nezaměstnanosti by se měl v ČR zastavit na 2,4 %. Veřejné finance mají i nadále zůstat v kladných číslech, i když přebytek by se měl postupně snížit z 1,6 % HDP v loňském roce na 0,8 % HDP v roce 2019. Plyne to z prognózy EU, která předpovídá pokračování ekonomické expanze v celé Evropské unii. Zároveň upozorňuje na narůstající rizika: zvýšenou volatilitu na finančních trzích, riziko přehřívání americké ekonomiky a nárůst protekcionismu v globálním obchodě.
Tempo růstu v EU a v eurozóně předčilo v roce 2017 očekávání a dosahuje 2,4 %, což je nejvíce za posledních 10 let. Růst by měl být silný i v roce 2018, přičemž v roce 2019 by měl mírně zvolnit – v obou oblastech se v roce 2018 očekává růst 2,3 % a v roce 2019 2,0 %.
Soukromá spotřeba je pořád vysoká a vzrostl vývoz i investice. Nezaměstnanost nadále klesá a v současné době dosahuje přibližně úrovně z doby před krizí. Hospodářství je však více vystaveno vnějším rizikovým faktorům, které zesílily a jsou negativnější.
Silný růst usnadňuje další snižování schodku veřejných financí a veřejného zadlužení a zlepšuje podmínky na trhu práce. Souhrnný schodek v eurozóně je nyní nižší než 1 % HDP a očekává se, že se v tomto roce sníží ve všech členských státech eurozóny pod 3 %.
Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k tomu uvedl: „Hospodářský rozvoj v Evropě by měl letos a v příštím roce pokračovat i nadále slušným tempem a dále podpořit tvorbu pracovních míst. Nicméně na obzoru již pozorujeme zvýšená rizika. To je důvod, proč bychom měli využít stávajících příznivých podmínek a učinit naše ekonomiky odolnější. Znamená to vytvořit fiskální rezervy, reformovat naše ekonomiky tak, aby se podpořila produktivita a investice, a zajistit, aby náš model růstu více podporoval začleňování. Rovněž to znamená posílit základy naší hospodářské a měnové unie.“
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Evropa zažívá i nadále silný růst, který pomohl snížit nezaměstnanost na desetileté minimum. Investice se zvyšují, stav veřejných financí se zlepšuje a schodek v eurozóně by se měl letos snížit až na 0,7 % HDP. Největším rizikem pro tyto perspektivní vyhlídky je protekcionismus, který se nesmí stát normou, protože by to pouze poškodilo ty naše občany, které potřebujeme nejvíce chránit.“
V roce 2017 dosáhl růst reálného HDP v EU a v eurozóně 2,4 %, protože ekonomika najela na vyšší rychlostní stupeň. Růst byl podporován vysokou důvěrou spotřebitelů a podniků, silnějším celosvětovým růstem, nízkými náklady na financování, zdravějšími rozvahami soukromého sektoru a lepšími podmínkami na trhu práce. I když krátkodobé ukazatele signalizují počátkem roku 2018 zpomalení činnosti, zdá se pravděpodobné, že tento trend bude zčásti dočasný.
Tempo růstu se očekává i nadále stabilní v důsledku udržitelné spotřeby a silného vývozu a investic. Pro EU i eurozónu se letos očekává růst ve výši 2,3 %. Růst v obou oblastech by se měl zmírnit v roce 2019 na 2,0 %, protože v některých zemích a odvětvích se výrazněji projevují překážky, měnová politika se přizpůsobuje okolnostem a růst celosvětového obchodu se poněkud zpomaluje.
Nezaměstnanost nadále klesá a v současné době dosahuje přibližně úrovně z doby před krizí. V EU by měl pokračovat pokles nezaměstnanosti, a to z 7,6 % v roce 2017 na 7,1 % v roce 2018 a 6,7 % v roce 2019. Nezaměstnanost v eurozóně by se měla snížit z 9,1 % v roce 2017 na 8,4 % v roce 2018 a 7,9 % v roce 2019.
Počet zaměstnaných lidí v eurozóně je v současné době nejvyšší od zavedení eura, nicméně některé trhy práce v eurozóně stagnují. Zatímco v některých členských státech je nezaměstnanost stále vysoká, v jiných je stále obtížnější obsadit volná pracovní místa.
Inflace spotřebitelských cen v prvním čtvrtletí tohoto roku zeslábla, ale očekává se, že v nadcházejících čtvrtletích mírně vzroste, částečně v důsledku vývoje cen ropy, které se v nedávné době zvýšily. Základní cenové tlaky se v důsledku napjatější situace na trzích práce a rychlejšího růstu mezd v mnoha členských státech rovněž zvyšují. Celkově by měla inflace v eurozóně podle prognózy zůstat v roce 2018 na stejné úrovni jako v roce 2017, tj. na 1,5 %, a poté by se v roce 2019 měla zvýšit na 1,6 %. V EU se očekává stejný průběh, avšak míra inflace by se měla v letošním roce zvýšit na 1,7 % a poté v roce 2019 na 1,8 %.
Souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně i veřejný dluh v roce 2017 se jako procentní podíl HDP snížily, a to i díky silnému hospodářskému růstu a nízkým úrokovým sazbám. Vzhledem k tomu, že na rozpočty členských států kladně působilo zlepšení podmínek na trhu práce, mj. i nižší platby sociálních dávek, měl by být rok 2018 prvním rokem od počátku hospodářské a měnové unie, v němž se všem vládám podaří mít rozpočtové schodky nižší než 3 % HDP, jak je stanoveno ve Smlouvě.
U souhrnného schodku veřejných financí v eurozóně se nyní předpokládá pokles na 0,7 % HDP v roce 2018 a 0,6 % v roce 2019. V EU by měl souhrnný schodek dosáhnout v letech 2018 a 2019 0,8 %. Míra zadlužení eurozóny by měla klesnout v roce 2019 na 84,1 % s tím, že s poklesem se počítá téměř pro všechny členské státy.
Celkově se rizika ohrožující prognózu zvýšila a ukazují nyní na nepříznivý vývoj. Podle nejnovějších ukazatelů se snižuje pravděpodobnost, že by růst v Evropě mohl být v nejbližší době silnější, než se očekávalo. Na mezinárodní úrovni se volatilita na finančních trzích zaznamenaná v posledních měsících pravděpodobně stane v budoucnu trvalým jevem, což ještě zvýší nejistotu.
Očekává se, že procyklický fiskální stimul ve Spojených státech podnítí krátkodobý růst, ale zvýší riziko přehřátí ekonomiky i možnost, že se úrokové sazby USA zvýší rychleji, než se v současnosti předpokládá. Mimoto eskalace obchodního protekcionismu představuje pro globální ekonomický výhled jednoznačně negativní riziko. Tato rizika jsou vzájemně propojena. V případě jejich naplnění by eurozóna vzhledem ke své otevřenosti byla obzvláště zranitelná.
