Získání či udržení kvalitních zaměstnanců je pro zaměstnavatele v dnešní době složitější než dříve. Důležitým motivačním prvkem pro zaměstnance jsou i firemní benefity. Jedním z nich je i pružná pracovní doba. Díky ní si zaměstnanci mohou upravit délku pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech dle pracovní vytíženosti či svých aktuálních potřeb, přičemž stanovená denní, týdenní či měsíční pracovní doba zůstává zachována. Jak ji zavést a co o ní říká Zákoník práce?
Pružná pracovní doba je definována v zákoníku práce a skládá se ze základní pracovní doby, kterou nařizuje zaměstnavatel, a z volitelné pracovní doby, kterou si stanovuje zaměstnanec sám v časovém rozmezí daným zaměstnavatelem. Pružná pracovní doba může být definována jako denní, týdenní či měsíční. Zavedení pružné pracovní doby není samozřejmě reálné například ve vícesměnných provozech či veřejných službách, ale pouze tam, kde to povaha pracovní činnosti umožňuje.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro zavedení pružné pracovní doby, stanovuje základní pracovní dobu sám, například od 9 hod do 15 hod. V případě denní pružné pracovní doby, je pak na zaměstnanci, zda přijde již v 6.30 hodin ráno a odejde v 15,00 nebo přijde až na 9.hodinu a zůstane do půl šesté. Pokud se jedná o týdenní pracovní dobu, musí být zaměstnanec každý den přítomen na pracovišti v základní pracovní dobu, ale dále je již na něm, jak si pracovní týden poskládá, tj. který den zůstane déle, aby splnil 40 hodinovou týdenní pracovní dobu. Při měsíční pružné pracovní době musí mít zaměstnanec stanovenou pracovní dobu odpracovanou v horizontu měsíce.
Zavedení pružné pracovní doby může přispět k vyšší produktivitě zaměstnanců a umožňuje jim lepší slaďování jejich pracovního a rodinného života. Z pohledu zaměstnavatelů může být využívání pružné pracovní doby náročnější z hlediska organizace práce, udržení si loajality stávajících zaměstnanců či získání nového zaměstnance je však v dnešní době zvýšené poptávky po pracovní síle stále důležitější. Z tohoto důvodu je jakýkoliv firemní benefit, který přispěje ke stabilitě a zkvalitnění pracovního týmu, a není pro zaměstnavatele finančně zatěžující, přínosný.
Zaměstnavatelé se často obávají zvýšené náročnosti evidence docházky při zavedení pružné pracovní doby. Výrazným ulehčením pro zavedení pružné pracovní doby však může být pořízení systému, který bude docházku zaměstnanců sledovat automaticky, bez nutnosti jejího ručního zapisování do docházkového systému.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro využití automatizovaného systému, odpadne pak složité hlídání celkové odpracované doby – systém automaticky hlídá odpracovanou dobu a umožňuje její vyrovnávání. „Zavedením pružné pracovní doby v kombinaci se čtečkou čipů na docházku jsme dosáhli lepší produktivity práce zaměstnanců a nabídli jim tím příjemný benefit. Již také neřešíme stížnosti typu on/ona chodí dříve/později a případnou vzájemnou nevraživost mezi zaměstnanci,“ říká Jiří Schindler z firmy eIntranet.net.
Automatický systém pro hlídání docházky bývá zpravidla složen z čipového zařízení a čipů, kdy zaměstnanec při příchodu/odchodu na/z pracoviště přiloží čip ke čtecímu zařízení a zaznamená se mu začátek – přerušení – či konec pracovní doby.
