Internet věcí, zkráceně IoT (Internet of Things), není nějaká jedna věc nebo technologie. Jde o jejich souhrn - a ten umožňují sběr dat i jejich následnou analýzu a optimalizaci monitorovaných procesů nebo řízení nejrůznějších procesů. Nabízejí se tu významné přínosy pro řadu organizací - a, ovšem, také různá rizika. Jak tedy s projekty pro internet věcí začít?
foto: WDnet/pixabayVhodná je nepochybně možnost, kterou doporučuje Mike Walker ze společnosti Gartner. Ten radí vytvoření kompetenčního centra zaměřeného na byznys, které zkoumá, kde může organizaci internet věcí přinést zásadní výhody - pro její byznys model, produkty a služby. Důležité přitom je pasivně nevyčkávat a nebát se rychlých experimentů.
Podle Walkera je vhodné v rámci kompetenčního centra shromáždit zástupce různých obchodních jednotek firmy a IT oddělení a ujasnit si, jaké přínosy může mít internet věcí pro každou z nich. Je třeba zjistit, co bude případný odpovídající projekt vyžadovat a jak je možné realizovat spolupráci všech zainteresovaných subjektů.
Walker také označil několik trendů, díky nimž je trend IoT zvláště důležitý pro takzvané EA (enterprise architect), jejichž cílem je proaktivně a holisticky vést organizaci k jasně definovaným výsledkům. Oč jde? Firmy mohou získávat informace doslova o všem. Díky tomu mohou zjišťovat, co zákazníci skutečně chtějí a jak je možné jim to co nejlépe poskytnout.
V rámci internetu věcí bude hrát stále větší roli posun od jednotlivých věcí ke skupinám věcí. Právě data získaná z různých zdrojů a z různých pohledů na jednu scénu umožní získat ucelený obraz o reálné situaci. Ony věci v internetu věcí nepřinášejí pouze příležitost sbírat jakási data, ale nabízejí i jedinečnou příležitost propojení lidí, míst a informací - a tím vytvářejí zcela nové druhy příležitostí.
Internet věcí nabízí dva základní typy přínosů: přínosy spojené se získáváním dat od klientů a přínosy spojené s monitoringem interního prostředí firmy. V prvním případě může jít například o projekty sledování funkčnosti klientům dodaných zařízení (automobilů, výtahů, domácích spotřebičů) a zajištění odpovídající nabídky (prodej nového produktu, servis apod.), ve druhém případě například o sledování a optimalizaci výroby, sledování a optimalizaci pracovního prostředí apod.
Určitě lze doporučit shromáždit pro začátek maximální množství příkladů využití IoT - pro inspiraci - a poté je procházet a zamýšlet se nad tím, zda - a případně v jaké podobě - mohou mít přínos pro vaši organizaci. Teprve dalším krokem je úvaha, jakým způsobem lze daný projekt realizovat (in-house, dodavatelsky) a jaké konkrétní technologie využít. I když se ukáže, že v daném okamžiku může být dané řešení pro organizaci neefektivní, s dalším vývojem technologií, poklesem jejich cen a zvyšováním jejich dostupnosti se může rozvaha projektu brzy změnit.
Nezapomeňte ale ani na možná rizika. Vzhledem k ohromnému množství sbíraných dat je primárním rizikem jejich únik. Takový únik může být přitom problematický jednak kvůli riziku, že velmi podrobná data získá konkurence, jednak proto, že mohou uniknout data chráněná různými právními předpisy. A nelze opomenout ani potenciální škodu na reputaci organizace.
Důležitým krokem při startu každého projektu IoT je tak podrobná analýza toho, jaká data budou sbírána, která z nich jsou skutečně citlivá a jak je lze chránit. Zřejmě nejde o plané riziko. Analytici Gartneru odhadují, že v roce 2020 více než čtvrtina zjištěných útoků na firmy bude zahrnovat právě internet věcí.
Analytici Gartneru uvádějí, že v letošním roce dosáhnou výdaje na zabezpečení řešení IoT celosvětově 348 milionů amerických dolarů a v příštích letech porostou až na 547 milionů amerických dolarů v roce 2018 a k výrazně strmějšímu růstu pak má podle nich dojít po roce 2020.
Zatímco na lidi připojené k internetu jsme všichni zvyklí, různé věci připojené k internetu se mnohým z nás zatím jeví...
