Pro každý podnikatelský subjekt – ať už velkou firmu, nebo živnostníka – představují náklady na firemní automobily nezanedbatelnou položku. V celkových výdajích na firemní flotilu dominuje zejména vlastní nákup vozidel a náklady na pohonné hmoty, což jsou tedy zároveň dvě oblasti s největším potenciálem úspor. Podle odborníků ale není rozhodující pořizovací cena, nýbrž celkové náklady a zůstatková hodnota. Je třeba také správně zvolit poskytovatele tankovacích karet, protože v některých případech mohou dodatečné poplatky tankování paradoxně prodražit. Ušetřit lze podle odborníků i daňovou optimalizací.
Při nákupu vozidla obecně platí, že z pohledu nákladů není důležité, kolik vůz stojí, ale kolik bude stát celkově za dobu užívání. Z ekonomického hlediska je tedy výhodnější posuzovat nikoliv pořizovací, ale celkovou cenu neboli TCO (total cost of operation). Tento ukazatel zahrnuje veškeré náklady spojené s pořízením a provozováním automobilu, které jsou poníženy o jeho zůstatkovou hodnotu, respektive prodejní cenu ojetiny. Z toho vyplývá, že nebude-li dražší vůz výrazně ztrácet na své zůstatkové hodnotě, bude mít nižší spotřebu nebo nižší náklady na servis, může z pohledu TCO vycházet cenově příznivěji než levnější alternativa.
Podle odborníků ale při nákupu firemních vozidel stále rozhoduje pořizovací cena vozu a výše financování. I proto se marketingová komunikace výrobců automobilů odvíjí hlavně od slev. „Firmy samozřejmě berou při pořízení vozu v potaz i propad ceny, tedy předběžnou zůstatkovou hodnotu vozu, která výrazně ovlivňuje celkové náklady. Často však nemají jednotné údaje o celkové nákladovosti svých aut k dispozici,“ říká Ivana Sasková, fleetový specialista společnosti Auto Palace. „Do jisté míry je celkové náklady neboli TCO snazší určit u financování na operativní leasing. Do budoucna by však bylo užitečné, pokud by byly k dispozici údaje o TCO pro jednotlivé značky, modely a režimy využívání vozů,“ dodává Ivana Sasková.
Nezanedbatelným nákladem na provoz automobilu je rovněž servis nebo opravy, které však v prvních letech kryje záruka a v případě havárií pak v podnikatelské praxi většinou pojištění. Nejvýraznější položkou provozních nákladů jsou ovšem pohonné hmoty. Na nich lze ušetřit díky tankovacím kartám, které jsou na rozdíl od dřívějška dostupné i menším firmám, a to už i bez limitů minimálních odběrů paliv či servisních poplatků.
„Servisní poplatky některých poskytovatelů tankovacích karet mohou zcela vymazat slevu na každém litru paliva a ve výsledku tankování paradoxně prodražit. Praxe ukazuje, že klidně až o tři koruny na litru. Pokud tedy tankovací karty využíváte, zkontrolujte si faktury od karetní společnosti, abyste si ověřili, co je vám reálně účtováno,“ doporučuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil, a dodává, že velké oblibě se těší tankovací karty s takzvanou plošnou cenou paliv, dříve dostupnou jen firmám s velkými odběry paliva, například autodopravcům. „Jde o jednotnou cenu benzínu či nafty, která se dlouhodobě pohybuje pod průměrem trhu. Je vyhlašována na každý týden a platí univerzálně v celé síti konkrétního provozovatele čerpacích stanic bez ohledu na lokální cenové výkyvy například u dálnic,“ dodává Damir Duraković.
Z hlediska daní je nejvýznamnější úsporou možnost uplatnit místo skutečných nákladů na spotřebu pohonných hmot a parkovného paušální výdaje. Paušál ve výši 60 tisíc korun ročně na jedno silniční motorové vozidlo lze uplatnit až pro tři vozy podnikatele. Pokud jsou skutečné náklady nižší, je tento paušál výhodnější a snižuje i administrativní náklady, neboť v tomto případě není nutné vést knihu jízd. „Pro případné uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu u nákupu pohonných hmot ale povinnost vést knihu jízd či jinou obdobnou evidenci trvá,“ upozorňuje Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí Sekce daň z příjmů právnických osob.
Z hlediska daňových výdajů jsou podle něj různé způsoby pořizování motorových vozidel – přímý nákup, úvěr, finanční nebo operativní leasing – v zásadě srovnatelné. Rozhodují spíše jiná nedaňová kritéria, kupříkladu výše volných finančních prostředků, výše úrokové sazby, zohlednění výhod a nevýhod právního vlastnictví vozidla a podobně.
Z daňového hlediska jsou pak výhodnější ty alternativy, které hned v okamžiku pořízení poskytují nárok na plný odpočet DPH na vstupu z celé hodnoty pořizovaného vozidla. „Toto platí v zásadě při koupi a finančním leasingu. Z tohoto hlediska se v poslední době v podnikatelské praxi využívá především pořízení motorového vozidla na úvěr se zajištěním závazku převodem vlastnického práva. Tato forma jednak umožňuje plný nárok na odpočet DPH na vstupu a zároveň nevyžaduje mít k dispozici celou kupní cenu vozidla,“ vysvětluje Jiří Nesrovnal a dodává, že u této varianty podnikatel postupuje z hlediska daně z příjmu stejně, jako kdyby vozidlo vlastnil, tudíž může uplatňovat daňové odpisy, náklady na provoz a opravy.
