Na pracovištích zamíchal covid mnoha věcmi, ale pokud bychom měli zvolit jedinou záležitost, kde byl jeho dopad nejvýraznější, jde zcela jistě o práci z domova neboli home office, který se z nepříliš častého benefitu stal samozřejmostí. Jak vyplývá z průzkumu, který pro společnost Sodexo v březnu 2022 realizovala agentura Ipsos, práci z domova umožňuje svým zaměstnancům téměř 74 % zaměstnavatelů.
„I firmy, které home office zrovna nevítaly, ho totiž musely akceptovat. Noví zaměstnanci v absolutní většině považují hybridní model práce – tedy střídání práce z domova s docházkou na pracoviště – za standard a nikoli za něco výjimečného, co je spojené s covidem. A myslím, že to platí paušálně,“ říká Martina Machová, personální ředitelka společnosti Sodexo Benefity.
„V průběhu pandemie se do popředí dostaly jiné preference zaměstnanců, než tomu bylo před ní. Hlavním tématem mezi zaměstnanci aktuálně je, jestli jim firmy umožní zachovat si výhody, které v uplynulých dvou letech získali. A to je hlavně možnost práce z domova a flexibilní pracovní doba,“ souhlasí Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Čísla jim dávají za pravdu. Home office může aktuálně využívat 28 % zaměstnanců, nejvíce, 46 %, v Praze a ve středních Čechách, mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (49 %) a těch, kteří pracují ve financích a v administrativě (55 %). „Je ovšem potřeba přihlédnout k tomu, že velké skupině lidí povaha jejich profese práci z domova neumožňuje. Z našeho výzkumu vyplynulo, že jde o 43 % zaměstnanců. Týká se to třeba řidičů, prodavaček, pracovníků v průmyslu a v logistice,“ připomíná Martina Machová a dodává, že mezi nimi výrazně převažují lidé nad 50 let: „V této věkové skupině činí podíl těch, kterým profese práci z domova neumožňuje, 55 %.“
Zároveň platí, že i ti lidé, kterým zaměstnavatel home office neumožňuje, by o něj stáli. Na otázku „Pokud byste si mohl vybrat, chtěl byste pracovat z domova?“ odpovědělo kladně 48 % zaměstnanců a výrazně mezi nimi převažovaly dvě skupiny – mladí lidé do 24 let (62 %) a pak lidé mezi 35 a 44 lety (61 %). „Odpovídá to přesně našim poznatků z praxe. Pro generaci Z je požadavek na work life balance velmi signifikantní. Tu druhou skupinu k tomu podle mne zčásti dotlačily okolnosti, zpravidla jde totiž o rodiče dětí v předškolním či mladším školním věku,“ míní Martina Machová.
Co se týče četnosti práce z domova, 72 % lidí by si přálo z domova pracovat alespoň jednou týdně, přičemž za nejlepší model je považována varianta 2+3 anebo 3+2. Zároveň platí, že 44 % zaměstnanců využívá možnost práce z domova v plné míře, ve které jim ji zaměstnavatel umožňuje.
Za hlavní výhodu práce z domova považují lidé úsporu času, protože nemusí nikam cestovat (57 %) a klid na práci (42 %). Naopak největším mínusem je pro ně ztráta osobního kontaktu s kolegy (40 %) a splynutí pracovního a soukromého života (27 %).
Z pohledu zaměstnavatelů jsou hlavními pozitivy home office možnost vyjít vstříc zaměstnancům ve skloubení pracovního a osobního života (40,5 %) a ochrana jejich zdraví (39 %). Za negativa zaměstnavatelé považují ztrátu firemní sounáležitosti (35 %) a sníženou efektivitu práce (34 %).
Zajímavé ovšem je, že 13 % zaměstnavatelů je zároveň přesvědčeno, že produktivita práce je při práci z domova naopak vyšší. „Je velmi důležité, zda manažer dokáže s lidmi na dálku pracovat. Znám spoustu takových, kteří si stále myslí, že člověk sedící v kanceláři je lepší pracovník než ten, který je doma. Manažer se musí naučit zadávat úkoly tak, aby bylo jasné, co člověk udělal a jestli to udělal správně. A pak je jedno, jestli to udělal v kanceláři, na chalupě nebo v bytě. Musí umět definovat, co od lidí očekává a co má být výsledkem či výstupem jejich práce. A ukazuje se, že minimálně někteří to neumějí,“ míní Machová
Pro většinu zaměstnavatelů (71 %) je důležité, aby zaměstnanci do kanceláří chodili. Snaží se je k tomu motivovat, nejčastěji zpríjemněním pracovního prostředí (59 %). Tento trend potvrzuje i Pavel Mrázek, majitel interiérového studia Hezkey: „Od pandemie pozorujeme zvýšenou poptávku po redesignu pracovního prostředí. Firmy se tak snaží odlišit od konkurence na stále přehřátějším trhu práce a motivovat zaměstnance k tomu, aby se alespoň částečně do kanceláří vrátili, a zároveň jim ponechali benefit home office. Soustředěnou práci si profese, u kterých je to možné, často nechávají na doma, kde mají většinou větší klid a ušetří čas dojezdem do kanceláře. Pracoviště se pak stává místem pro potkávání a práci v týmu. V kancelářích zaměstnavatelé kladou větší důraz na společné prostory jako multifunkční relaxační či potkávací zóny. Volí je často v kombinaci s menšími zasedacími místnostmi a volacími místy – pro případ, kdy potřeba spojit se s kolegou, který pracuje mimo kancelář.“
