V médiích již proběhla zpráva, že k 31.8.2015 činil přebytek hospodaření státního rozpočtu ČR 19,0 mld. Kč. Co se za tímto číslem ale skrývá? Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly 816,3 mld. Kč, celkové výdaje 797,3 mld. Kč. Přebytek hospodaření 19,0 mld. Kč je nejlepší výsledek hospodaření od roku 2007, který potvrzuje oživení české ekonomiky. A další detaily rozpočtu?
Inkaso daně z příjmů právnických osob se meziročně zvýšilo o téměř 17 % a je nejvyšší od propuknutí finanční krize v roce 2008. Oživení ekonomiky se podle analýz finanční správy projevuje ve všech regionech ČR.
I díky zefektivnění činnosti finanční správy došlo podle jejích zástupců jen na úrovni státního rozpočtu k nárůstu inkasa všech daní včetně inkasa pojistného na sociální zabezpečení o 26,9 mld. Kč. Inkaso DPH za osm měsíců dosáhlo 151,5 mld. Kč a je již v podstatě na úrovni loňského roku i úrovni předpokládané rozpočtem, což se příznivě projeví v růstu příjmů obcí a krajů. Vyšší výdaje na investice zaměřené především na čerpání fondů EU, které jsou oproti minulému roku vyšší o více než polovinu, navíc pozitivně ovlivní vývoj ekonomiky v průběhu zbývajících měsíců letošního roku.
MF ČR ovšem zveřejnilo i daleko podrobnější údaje: Na meziročním růstu celkových příjmů o 77,0 mld. Kč se podílely zejména EU příjmy vyšší o 52,9 mld. Kč a také daňové příjmy včetně inkasa pojistného na sociální zabezpečení s růstem o 26,9 mld. Kč. Tento výsledek je přitom ovlivněn loňským mimořádným příjmem z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 mld. Kč.
Materiály MF ČR dále uvádějí: Daňové příjmy (bez pojistného na SZ) celkem dosáhly 378,4 mld. Kč a jsou tak oproti loňskému srpnu vyšší o 12,6 mld. Kč. Meziročně vyšší inkaso daňových příjmů bylo zaznamenáno i přes to, že příjmy státního rozpočtu roku 2015 jsou v důsledku koaličních dohod a dalších vlivů snižovány o cca 9 mld. Kč (celoroční dopad). Patří sem zejména zavedení druhé, snížené sazby DPH, snižující inkaso státního rozpočtu o 3,0 mld. Kč, posílení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě s vlivem -0,9 mld. Kč, zavedení školkovného s dopadem -0,6 mld. Kč, znovuzavedení základní slevy pro pracující důchodce s dopadem -3,2 mld. Kč (celoroční rozpočtový dopad v roce 2015 jednorázově zahrnuje i dojezd za roky 2013 a 2014) a z důvodu snížení cen pohonných hmot snižující daňové inkaso o 1,1 mld. Kč.
Inkaso DPH ve výši 151,5 mld. Kč je zatím meziročně nižší o 0,4 mld. Kč, což je způsobeno uměle navýšenou srovnávací základnou roku 2014, kdy v důsledku kontrolní činnosti správce daně v prvních měsících roku 2014 nebyly vyplaceny nadměrné odpočty DPH. Srovnávací základna za leden až srpen 2014 byla v důsledku tohoto vlivu navýšena o cca 4 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu. Snižování tohoto negativního vlivu na meziroční srovnání je již po několik měsíců zřejmé, neboť inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů vykazuje meziroční růst již šestý měsíc po sobě – za březen až srpen vykázalo růst o 13,2 mld. Kč (z toho na úrovni SR o 9,3 mld. Kč), což je plně v souladu s predikcemi MF. Pokud by inkaso DPH nebylo ovlivněno výše uvedenými vlivy (10 % sazba DPH; mimořádné vyplacení nadměrných odpočtů; pokles cen PHM), dosáhlo by meziročního růstu o cca 6 mld. Kč.
Objem měsíčního inkasa DPH za srpen je jeden z nejvyšších za poslední roky. Schválený rozpočet počítá s poklesem inkasa DPH proti skutečnosti 2014 o 0,4 %, což je dáno především zavedením druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %, která je od 1.1.2015 aplikována na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou stravu (odhad dopadu na úrovni státního rozpočtu je -3 mld. Kč).
U inkasa DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících dle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze na konci roku očekávat minimálně dosažení rozpočtované částky (92,3 mld. Kč), která náleží obcím a krajům. (platí např. i pro inkaso DPPO). Dle aktuální predikce daňových příjmů očekáváme mírný meziroční nárůst inkasa DPH náležející obcím a krajům (92,6 mld. Kč).
Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 91,7 mld. Kč. Tento meziroční nárůst o 3,5 mld. Kč je plně v souladu s predikcemi MF. Na růst působilo nejen inkaso spotřební daně z minerálních olejů ve výši 48,0 mld. Kč, což je o 1,7 mld. Kč více než v roce 2014. Lze očekávat, že na konci roku bude u této daně rozpočet i loňská skutečnost mírně překročena. Výrazný vzestup inkasa spotřební daně z tabákových výrobků o 1,8 mld. Kč potvrdil predikce MF. Přitom srovnávací základna za rok 2014 byla uměle zvýšena efektem předzásobení, jehož vliv na meziroční srovnání inkasa daně téměř odezněl v měsíci srpnu 2015. Lze očekávat, že na konci roku bude u této daně překročeno nejen inkaso roku 2014, ale i výše předpokládaná rozpočtem.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhlo 58,0 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 1,3 mld. Kč, tj. o 2,2 %, a signalizuje tak rostoucí příjmy obyvatelstva i zvyšující se úroveň zaměstnanosti. Přitom v roce 2015 je inkaso této daně ovlivněno zvýšením slevy na druhé a další dítě, zavedením slevy na umístění dítěte (školkovné), a také nálezem Ústavního soudu ve věci nároku uplatnění základní slevy u pracujících důchodců.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání zatím dosáhlo stejně jako v minulém roce záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě daňových přiznání podávaných v prvním čtvrtletí roku 2015, s vrácením slevy na dani pro pracující důchodce za rok 2013 a 2014 a se zavedením slevy na umístění dítěte (školkovné). Toto jsou i hlavní důvody meziročního poklesu inkasa této daně.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo v tomto období 7,1 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 3,8 %.
Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 8 měsíců roku 59,4 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 8,4 mld. Kč, tj. o 16,5 %. Zároveň jde o nejvyšší inkaso za prvních 8 měsíců roku od vypuknutí finanční krize (rok 2008). Tento dosavadní vývoj tak dokumentuje pokračující oživení ve většině odvětví české ekonomiky. Meziroční nárůst inkasa se projevuje ve všech regionech ČR.
U inkasa majetkových daní, které zatím při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč dosáhlo 7,1 mld. Kč, se v roce 2015 nepočítalo s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Meziroční růst souvisí s ekonomickým oživením, které má dopad i na realitní trh.
U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 14,2 mld. Kč, tj. o 5,6 %, dosáhly 267,2 mld. Kč, rozpočet počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti 2014. Relativně vysoký růst inkasa vychází z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.
Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 170,7 mld. Kč (meziroční růst o 50,1 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 138,4 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2014 vyšší o 52,9 mld. Kč. Negativně se naopak v meziročním srovnání projevuje již zmíněná vysoká srovnávací základna roku 2014 daná mimořádnou únorovou aukcí kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE s výnosem ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole Státní dluh zatím dosáhly 6,2 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014.
K výdajům MF ČR uvádí: Celkové výdaje v objemu 797,4 mld. Kč čerpané ke konci srpna 2015 byly o 43,3 mld. Kč, tj. o 5,7 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 3,3 % proti skutečnosti 2014. Na meziroční růst výdajů měly největší vliv vyšší výdaje na investice (o 26,3 mld. Kč), vyšší neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně (o 8,9 mld. Kč – zejména vliv transferů na základě zákona o sociálních službách a výdajů na platy učitelů), vyšší sociální dávky (o 7,2 mld. Kč) či vyšší neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (o 4,5 mld. Kč). Napříč výdajovými položkami se v průběhu roku 2015 projevuje meziročně vyšší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů o 18,5 mld. Kč (61,3 mld. Kč v lednu až srpnu 2015 proti 42,8 mld. Kč ve stejném období roku 2014), což souvisí zejména se snahou kapitol dočerpávat prostředky určené na spolufinancování programů EU a ČR z končícího programového období 2007-2013.
Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 512,6 mld. Kč, což představuje 42,1 % všech rozpočtovaných výdajů a o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2014 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů činí 2,2 %). K 31.8.2015 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 329,4 mld. Kč. Meziročně jsou vyšší o 7,2 mld. Kč, tj. o 2,2 %. Na tomto růstu se nejvíce podílelo zvýšení výdajů na důchody o 6,6 mld. Kč.
Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 82,5 mld. Kč. Na jejich výši se podílely zejména převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 58,2 mld. Kč. Šlo o 4 zálohy regionálnímu školství na prvních 8 měsíců roku ve výši 55,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo 52,4 mld. Kč) a o 3 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo o 0,1 mld. Kč méně).
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 40,8 mld. Kč zaznamenalo meziroční pokles o 3,5 mld. Kč. Pokles je dán vysokou loňskou skutečností ovlivněnou předsunutou platbou pojistného ve výši 4,8 mld. Kč, která byla zúčtována až v listopadu a prosinci roku 2014. Vzestup výdajů rozpočtu 2015 proti skutečnosti 2014 o 3,9 % plně odráží zvýšení plateb za státní pojištěnce na 845 Kč/měsíc.
Kapitálové výdaje (výdaje na investice) zatím dosáhly 77,1 mld. Kč, což je o 26,3 mld. Kč, tj. o 51,8 %, více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR (včetně Společné zemědělské politiky a finančních mechanismů) ve výši 66,5 mld. Kč, což je o 24,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Nejvíce v uvedeném období rostly zejména výdaje v rámci OP Podnikání a inovace (14,6 mld. Kč), Regionálních operačních programů (13,8 mld. Kč), OP Doprava (13,0 mld. Kč), OP Životní prostředí (12,3 mld. Kč) či OP Výzkum a vývoj pro inovace (5,3 mld. Kč).
Na meziročním růstu se nejvíce podílely investiční transfery podnikatelským subjektům (o 10,4 mld. Kč). Na tom se podílely zejména výdaje kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci OP Podnikání a inovace, dále výdaje kapitoly Ministerstvo dopravy na výstavbu pražského metra (prodloužení trasy A) a také výdaje kapitoly Ministerstvo životního prostředí v rámci OP Životní prostředí. Rostly také investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 10,2 mld. Kč, což souvisí s vysokým čerpáním výdajů v rámci Regionálních operačních programů.
Jak už bylo uvedeno, z materiálů MF ČR plyne, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna 2015 přebytkem ve výši 19,0 mld. Kč, což je oproti stejnému období roku 2014 výsledek lepší o 33,7 mld. Kč. Na tomto výsledku se pozitivně projevily především meziročně vyšší EU příjmy o 52,9 mld. Kč, také vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (o 14,2 mld. Kč) a vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob (o 8,4 mld. Kč). Tyto faktory tak v průběhu 8 měsíců tohoto roku převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů o 43,3 mld. Kč, který je ovlivněn zejména vyšším čerpáním prostředků určených především na investice při spolufinancování společných programů EU a ČR.
Hospodaření rozpočtu v samotném srpnu skončilo schodkem 6,7 mld. Kč (v srpnu 2014 byl schodek 19,3 mld. Kč), když příjmy činily 84,8 mld. Kč (v srpnu 2014 to bylo 69,0 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 91,6 mld. Kč (v srpnu 2014 to bylo 88,3 mld. Kč). Na meziročně vyšších příjmech v samotném srpnu o 15,8 mld. Kč se podílely zejména vyšší příjmy z rozpočtu EU o 3,6 mld. Kč, vyšší inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 3,6 mld. Kč, vyšší inkaso DPPO o 3,1 mld. Kč, vyšší inkaso DPH o 1,9 mld. Kč a vyšší inkaso pojistného na sociální zabezpečení o 1,8 mld. Kč. Na meziročně vyšších výdajích v samotném srpnu o 3,3 mld. Kč se podílely zejména vyšší kapitálové výdaje o 3,1 mld. Kč.
