I když se i digitální transformaci firem mluví již nějakou dobu, nejde o zcela jednoznačně definovaný termín. I přední analytici pak upozorňují, že její praktická realizace závisí na mnoha faktorech. Cíl je ovšem jasný: Využít informační technologie pro maximální efektivitu a konkurenceschopnost firmy. Co je k tomu třeba?
Velmi obecně lze říci, že digitální transformace znamená integraci digitálních technologií do všech oblastí fungování organizace, čímž se změní jak procesy, které v ní probíhají, tak způsob její komunikace s okolím - s dodavateli, partnery i klienty. Vzhledem k neustálému vývoji informačních technologií to současně znamená zásadní změnu přístupu směrem k akceptaci neustálé změny. Právě tato kulturní změna je pro řadu organizací velmi obtížná, protože lidé obecně trpí averzí k riziku, které z jakýchkoli změn vyplývá.
Dodejme, že z technologického hlediska zahrnuje digitální transformace řadu prvků od podpory mobilní digitální komunikace s partnery, klienty a zaměstnanci přes optimalizaci byznysu s využitím analytických systémů nad big data i umělé inteligence až po podporu autonomních robotických systémů.
Nejběžnějšími důvody pro vstupu do procesu digitální transformace jsou podle průzkumu Gartneru snaha o zvýšení ziskovosti, zlepšení efektivity, zvýšení pružnosti a vyjití vstříc zákazníkům, kteří v současnosti moderní způsoby komunikace očekávají a vyžadují.
Podle zprávy IDC měly jen v roce 2018 překročit náklady na digitální transformaci firem celosvětově 1,1 bilionu amerických dolarů, což znamená meziroční růst o 16,8 %. Pokud se podíváme na investice do konkrétních oblastí, největší koláč z nákladů si podle analytiků IDC měly ukousnout nové softwarové aplikace, služby připojení a IT služby.
V čele pelotonu poběží výrobní podniky s 333 miliardami USD. Jejich hlavní prioritou má být podpora chytré výroby, a to včetně optimalizace spotřeby materiálu, inteligentní správa zdrojů a autonomní (automatické) operace. Iniciativy zaměřené na chytrou výrobu letos spolknou 115 miliard USD, akcelerace inovací 33 miliard a optimalizace digitalizace dodavatelsko-odběratelských řetězců 28 miliard.
Právě díky investicím ze strany výrobních podniků poteče v souvislosti s digitální transformací nejvyšší objem investic právě do chytré výroby (161 miliard USD), druhé místo pak patří optimalizaci digitalizace dodavatelsko-odběratelských řetězců (101 miliard). K dalším strategickým prioritám patří podle IDC digitální grid, zapojení klientů do komunikace prostřednictvím více digitálních kanálů, vícekanálová komerce a podpora akcelerace inovací.
Mezi konkrétní projekty, které by díky digitální transformaci měly výrazně zlepšit vybrané oblasti byznysu, patří ty zaměřené na správu přepravy nákladů, robotickou výrobu nebo podporu autonomních systémů, a to včetně autonomních automobilů (tedy automobilů bez lidského řidiče).
Jak může vypadat taková digitální transformace v praxi? Příkladem může být společnost Lippo Group a její platforma OVO, která od IDC letos v Asii získala titul „disruptor“ roku v oblasti digitální transformace.
Projekt Lippo Group přitom na první pohled není až tak zvláštní: Jde o vybudování řešení pro analýzu big data ze všech oblastí její činnosti. K tomu je ale třeba dodat, že Lippo Group podniká v oblasti výuky, finančních služeb, cestování, zdravotní péče, médií, IT, telekomunikací, realit, zábavy a retailu. Má tedy velmi široký záběr - a data ze všech těchto oblastí jsou shromažďována v jedné platformě pro big data s odpovídajícím API a s analytickými nástroji využívajícími umělé inteligence.
A výsledek? Díky platformě OVO je nyní Lippo Group schopná svým klientům v reálném čase činit vysoce personalizované nabídky napříč všemi obory své činnosti tak, aby maximalizovala na jedné straně pohodlí zákazníků a na straně druhé, pochopitelně, své příjmy. Výsledkem uvedeného projektu je propojení do značné míry klasických oblastí byznysu kolem zákazníka, a to díky nejmodernějším IT systémům.
Digitální transformaci byznysu ovšem stojí v cestě i několik zásadních překážek. Gartner jich vytipoval šest. Mezi ty hlavní podle jeho analytiků patří již výše zmíněná nechuť ke změnám v organizacích. Šéfům informatiky v této souvislosti radí vybudovat tým pro digitální inovace s vlastní „kulturou změny“ schopný propagovat změny do jádra dalších oddělení organizace.
Dalšími bariérami jsou omezené sdílení znalostí napříč organizací a nízká míra spolupráce obecně, nepřipravenost byznysu, chybějící kvalitní lidské zdroje, špatná podpora talentovaných zaměstnanců i obecný fakt, že změny, které je třeba provést, nejsou snadné.
Navzdory výše uvedeným problémům lze konstatovat, že k digitální transformaci firem dochází ve všech ekonomicky aktivních regionech světa, byť s různou hloubkou a intenzitou. Pokud jde o region střední a východní Evropy, analytici IDC uvedli, že do příslušných projektů měly loni natéci investice v objemu vyšším než 21 miliard amerických dolarů. I zde mají hrát hlavní roli investice do podpory chytré výroby.
Již řadu let se všude hovoří o tom, že bez IT se dnes žádná firma neobejde, ale nyní se situace...
