Tržní ceny nemovitostí v České republice se rychle přibližují bohatším zemím západní Evropy. Při pokračování průměrného růstu z let 2013 až 2017 dosáhnou rakouské úrovně v roce 2042 a německé v roce 2044. Vyplývá to z analýzy odborníků Expobank CZ. Jedním dechem je ale třeba dodat, že růstový trend nemusí ve stávající podobě přetrvat. Existují tu nemalá rizika.
Ceny rezidenčních nemovitostí u nás i západních sousedů patřily v posledních letech mezi nejrychleji rostoucí v Evropě. Již v roce 2029 by při stávajícím vývoji mohly dosáhnout průměrné ceny bydlení v Česku stejných částek jako ve Francii, kde naopak docházelo ke stagnaci.
Ceny českých nemovitostí patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Mezi lety 2013 a 2017 rostly podle Eurostatu průměrně o 6,3 % ročně. Z toho mezi lety 2016 a 2017 dokonce o 11,7 %. Jednalo se o nejvyšší změnu v rámci evropské osmadvacítky.
Skutečnost, že je možné pořídit bydlení v České republice za podstatně nižší ceny než ve státech západní Evropy, nemusí platit dlouho. Pokud budou ceny nemovitostí růst obdobně jako v posledních letech, dojde za pár let k dorovnání hodnot rezidenčních nemovitostí. Podle Property Indexu 2017 je průměrná cena při nákupu bydlení u našich západních sousedů o 20 % (Rakousko), respektive 50 % (Německo) dražší. Kvůli výraznějšímu růstu cen nemovitostí docházelo v uplynulých letech ke snižování tohoto rozdílu.
V případě, že ceny porostou nadále stejným tempem, nové prostory k bydlení budeme kupovat v průměru za stejné ceny jako občané Rakouska již v roce 2042. O dva roky později by potom došlo i ke srovnání cen rezidenčních nemovitostí s těmi německými. „Nicméně realita bude zcela jistě odlišná. Stále budou existovat lokality, které se odhadům budou vymykat a tempo růstu cen nikdy nezůstane zcela předvídatelné,“ uvádí Jiří Procházka, ředitel korporátního bankovnictví Expobank CZ.
O něco dříve bychom se měli vyrovnat cenám ve Francii. A to i přesto, že se dle studie Property Index 2017 v oblasti rezidenčních nemovitostí jedná po Spojeném království o druhou nejdražší zemi. „Ceny domů a bytů v Česku rostly poslední dobou nadprůměrným tempem. Ve Francii docházelo ve stejném období podle Eurostatu ke stagnaci s pouze minimálním růstem na úrovni 0,2 %. Kdyby trhy s nemovitostmi zaznamenávaly i nadále podobné tempo růstu, již za deset let bychom kupovali bydlení za stejné ceny jako Francouzi,“ dodává Jiří Procházka.
Podle statistik Eurostatu se ceny starších i nově postavených domů a bytů v České republice v roce 2017 oproti roku 2016 meziročně zvýšily o 11,7 %. Šlo tak o absolutně nejvyšší růst v celé Evropské unii. V případě, že by se v nejbližších letech růst udržoval na stejné úrovni, ceny by se na úroveň rakouských dostaly již za tři roky. V roce 2025 by tak došlo ke srovnání s hodnotou bytů a domů v Německu a hned o rok později ve Francii. Takový scénář je ale podle odborníků velmi nepravděpodobný. „Trh by podobný scénář neumožnil. Již v roce 2018 ceny bydlení nerostly tak závratně. Tak rychlé tempo růstu cen za bydlení, k němuž došlo v roce 2017, navíc neočekáváme ani kvůli regulacím ČNB při poskytování hypoték a sílícím tendencím k usnadnění výstavby nových domů a bytů,“ uzavírá Jiří Procházka.
Poslední monitoring nabídky ukazuje, že mnohé nemovitosti jsou již za stávající nabídkové ceny neprodejné. A pokud státní byrokracie přestane brzdit výstavbu, lze dokonce očekávat i pokles cen nemovitostí tak, aby více odpovídaly mzdovým podmínkám v tuzemské ekonomice.
