Jak na odložení úhrady daně nebo její rozložení do splátek

Generální finanční ředitelství, Sekce metodiky a výkonu daní, vydalo informaci k postupu daňových subjektů při podávání žádostí podle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Tato informace se týká žádostí o posečkání úhrady daně nebo o rozložení její úhrady na splátky. Jak tedy správce daně rozhoduje a co je třeba doložit?

Podle informace Generálního finančního ředitelství rozhoduje-li správce daně o žádosti o odložení platby daně (posečkání), vychází z podkladů, které má již shromážděny v daňovém spise daňového subjektu, z tvrzení uvedených v žádosti a z dokladů, které ke své žádosti daňový subjekt připojil. Správce daně zjišťuje, zda existují a jsou prokázány důvody (zákonné podmínky), pro které může úhradu daně posečkat.

Pokud daňový subjekt splní své břemeno tvrzení v tom smyslu, že žádost o posečkání obsahuje precizně popsanou skutkovou podstatu vymezenou v § 156 odst. 1 písm. a) až e) Daňového řádu (dále DŘ), avšak daňový subjekt své tvrzení uvedené v žádosti nedoloží, a ani správce daně nemá tvrzení daňového subjektu jakkoliv podepřeno obsahem daňového spisu, nese daňový subjekt riziko možného negativního rozhodnutí v dané věci.

V případě podané žádosti jde podle Informace ryze o dispozitivní úkon daňového subjektu, a proto daňový subjekt nemůže být nucen k prokázání tvrzených skutečností, a to i s ohledem na znění ust. § 92 odst. 3 DŘ.

Další kriteria rozhodování

V rámci rozhodování o žádosti o posečkání přihlíží správce daně též k tomu, zda byly např. splněny podmínky předchozího rozhodnutí o posečkání, jaká je aktuální výše nedoplatků evidovaných na osobních daňových účtech daňového subjektu, jaká je platební morálka daňového subjektu a jeho spolupráce se správcem daně, zda délka požadovaného posečkání či výše splátek je přiměřená, jaká je ekonomická situace a majetkové poměry daňového subjektu, zda je posečkávaná daň zajištěna prostředky zajišťující její úhradu.

V rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti o posečkání, se stanoví doba posečkání a může být vázáno i na další podmínky, a to např.: na povinnost včasné a řádné úhrady všech následujících platebních povinností, na možnost použití přeplatků na jiné dani k úhradě posečkané daně, na rozvazovací podmínku, že po dobu posečkání nesmí být ohledně nemovitých věcí, zajišťujících posečkanou daňovou pohledávku (i případy, není-li zástavní dlužník totožný s daňovým dlužníkem), nařízeno dražební jednání (§ 336b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů…) nebo vyhlášeno konání veřejné dražby dle § 20 a § 43 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí, upravující některou z podmínek původního rozhodnutí o posečkání, nemá podle Informace účinky ve smyslu § 160 odst. 3 písm. c) DŘ. Žádost o jeho vydání musí být proto podána před splatností posečkané daně, která je stanovena původním rozhodnutím o posečkání.