Povědomí o inkasních agenturách a náplni jejich práce má již více než polovina Čechů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury IPSOS realizovaného pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK). Tito lidé jsou zároveň ochotnější aktivně reagovat na písemnou komunikaci ze strany inkasních agentur (82 %), než je tomu v případě těch, kteří činnost inkasních agentur neznají (65 %).
Inkasní agentura je organizace, která kupuje dluhy od původního věřitele (např. od bank, telekomunikačních operátorů, poskytovatelů internetu, televizí atp.) a následně je spravuje a vymáhá. Povědomí o její činnosti má více než polovina Čechů (52 %).
Každý osmý Čech se ovšem mylně domnívá, že se jedná o společnost, která poskytuje bankovní služby (13 %), další desetina Čechů považuje inkasní agenturu za společnost, která se zabývá konsolidací půjček (4 %), poskytováním rychlých půjček (3%) či osobním bankrotem (3 %). Pětina lidí činnosti inkasní agentury vůbec nezná a není je tedy schopna specifikovat (22 %).
Jedním z nejčastějších způsobů, kterým inkasní agentura poprvé osloví svého klienta, je písemná komunikace prostřednictvím dopisu. V případě, kdy by lidé obdrželi od inkasní agentury dopis ohledně svého dluhu, by tři čtvrtiny Čechů dopis přečetly a agenturu kontaktovaly (75 %). Každý třináctý Čech by si dopis přečetl a čekal by, co se bude dít (8 %). Jeden z dvaceti lidí by dopis přečet a následně ho vyhodil do koše (5 %) a pouze 2 % adresátů korespondence inkasní agentury by vyhodila dopis do koše bez jeho přečtení, aniž by řešila následky tohoto jednání.
„Z výsledků našeho průzkumu vyplývá, že lidé, kteří mají povědomí o náplni činnosti inkasních agentur, jsou také ochotnější s těmito agenturami komunikovat. Na písemnou výzvu správců pohledávek by reagovalo 82 % Čechů. Naopak v případě neznalosti aktivit inkasních agentur by tak učinilo jen 65 % Čechů,“ říká Markéta Fixová ze společnosti KRUK.
Češi, kteří se potýkají s dluhy, jsou ochotnější o svých finančních problémech mluvit spíše se ženami (58 %), než s muži (42 %). Cení si u nich zejména jejich porozumění (27 %), zaměření na řešení finančních problémů (22 %), citlivosti (20 %) a schopnosti lépe řídit domácí rozpočet (19 %). Pokud se naopak Češi rozhodnou obrátit v rámci řešení svých dluhů na muže, je to v převážné míře díky jejich schopnosti zaměřit se přímočaře na řešení finančních problémů (70 %).
Dvě pětiny Čechů by podle průzkumu po splacení svých dluhů případné další našetřené finanční prostředky nechaly na svém běžném účtu a platily by z nich své běžné výdaje (40 %). Další dvě pětiny Čechů by dále spořily za účelem zabezpečení budoucnosti svých dětí (22 %) či sebe samých v důchodu (18 %). Třetina Čechů by naopak utrácela a za tyto peníze koupila nový dům či byt (12 %), vybavení do domácnosti a elektroniku (8 %), dovolenou (8 %) nebo nový automobil (7 %).
