Čtvrtá průmyslová revoluce, takzvaný Průmysl 4.0, má řadu atributů. Jejich jádrem je využití digitálních technologií, a to v nejrůznějších podobách. Bylo by omylem zaměřit se jen na jednu z nich.
Průmysl 4.0 rozhodně není jen robotizací, ta hraje v Průmyslu 4.0 jen dílčí roli. Výrobní firma totiž může být v souladu s Průmyslem 4.0, a přitom nemusí mít jediného robota. Dnes se realitou českých firem stává digitalizace a využití umělé inteligence.
Recept pro co nejefektivnější výrobu představuje zpracování velkých objemů dat, se kterým si poradí pouze sofistikovaná umělá inteligence. Výsledky její práce se promítnou například do činnosti robotů, ti jsou ale jen dílčí součástí čtvrté průmyslové revoluce.
„Roboti sami o sobě nepředstavují žádný zásadní zlom. V podobě, v jaké jsou ve výrobě využíváni dnes, je známe už zhruba čtyři desítky let,“ vysvětluje Jiří Kabelka, ředitel společnosti DEL, která se specializuje na digitalizaci a automatizaci výrobních procesů. „Klíčové je například využití virtuální reality v podobě digitálních dvojčat, tedy virtuálních 3D kopií, díky nimž lze najít to nejlepší řešení bez nutnosti nákladné výroby prototypů,“ dodává.
Velké a mezinárodní společnosti mají dostatek finančních i intelektuálních zdrojů, aby inovovaly výrobu v duchu Průmyslu 4.0 (P4.0). „Malé a středně velké podniky jsou pro české hospodářství klíčové, ale zároveň mají nejtěžší výchozí pozici pro inovaci výroby. Navíc majitelé těchto firem mají ze zavedení nových technologií obavy, a to se zdá být největší překážkou dneška,“ říká Petr Kymlička z poradenské společnosti BDO.
Zpracováním velkých dat lze přesně vyhodnotit časové, materiální či finanční náklady pro uspokojení variabilní poptávky. Hromadnou sériovou výrobu tak nahrazuje flexibilní výroba „na míru“, která s sebou přináší úsporu energie či financí, a zároveň výrazně nižší dopad na životní prostředí. „Polovina českých firem plánuje na zavedení moderních digitálních technologií a strojového vybavení vynaložit až desetinu svých investic. Do nákladného procesu se proto pouští po důkladných analýzách a nastavení strategického postupu,“ uvádí Kymlička.
Zhruba 60 % pracovních pozic, které budou v budoucnu vykonávat dnešní školáci, totiž ještě ani neexistuje. Klíčová bude zejména součinnost státu, školství a samotných firem. „Už nastala doba, kdy musí školství zareagovat v přípravě školáků a studentů nejen na jiný charakter práce, ale i na celoživotní učení. Vyspělá Evropa to dávno ví, my v České republice to už také chápeme a postupně se přizpůsobujeme,“ říká Kabelka. Podle něj budou vznikat nové profese spojené s mechatronikou, navrhováním systémů a aplikací, anebo poradenskou činností. Předpokladem je také zvýšení flexibilní formy práce.
Role státu bude spočívat zejména v restrukturalizaci vzdělávání a vědy, posilování kyberbezpečnosti, zajišťování infrastruktury pro datovou komunikaci, uplatňování dotační politiky pro podporu nových technologií nebo v zajištění součinnosti resortů pro zmírnění obav z komplexních změn. Za tímto účelem již nyní existuje Národní centrum Průmyslu 4.0, mezi jehož spoluzakládající partnery patří například i společnost DEL.
„Klíčovým prvkem je rovněž vysokorychlostní internet. Již dlouho se o něm hovoří, avšak vlády pro jeho zavedení zatím ani nedokázaly využít 14 miliard korun z evropských dotací. Kromě toho všeho by Evropská unie měla zafungovat jako celek a vytvářet legislativní rámce platné pro celou Evropu,“ dodává Kabelka.
