Jak je řečeno v úvodu tohoto speciálu, využívání cloudu se v poslední době stalo samozřejmostí a většina lidí si ani neuvědomuje, že cloudové služby využívá. Aniž by věděli, jaký typ serveru je potřeba, nebo dokonce jak jej nakonfigurovat, ukládají a sdílí své fotky, dokumenty. Cloud ale zdaleka není jen úložiště. Co to tedy vlastně je?
Cloud v tom pravém slova smyslu musí splňovat čtyři základní požadavky. Měl by být škálovatelný, což znamená možnost přidělovat flexibilně prostředky (procesor, paměť, diskový prostor) a tyto prostředky nejen navyšovat, ale i redukovat. V okamžiku, kdy se uživatel rozhodne modifikovat parametry svého cloudu, neměl by zadávat požadavek technické podpoře, ale v reálném čase toto provést prostřednictvím webového rozhraní. Prostředky v požadované konfiguraci tedy musí být vždy k dispozici. Zákazník platí v režimu „pay as you go“ jen za přidělené či skutečně využité prostředky. Platby se odečítají z kreditní zálohy, kterou zákazník předem navýší ve svém účtu.
Pro koho a kdy je tedy výhodné přejít do cloudu? Odpověď je nejednoznačná. Zkusme nastínit otázky, které ohledně IT čas od času řeší každá menší firma. Firmu ve většině případů řídí z finančního hlediska přímo její majitel. Ten zaměstnává jednoho nebo několik málo správců IT, kteří se starají o chod a zabezpečení pracovních stanic a také o provoz jednoho nebo více serverů umístěných přímo ve firmě. Kromě občasného výpadku elektrické energie nebo potřeby nainstalovat nějaké aktualizace se zpravidla neděje nic zvláštního. Až přijde okamžik, KDY… a nyní můžeme dosadit nepřeberné množství možností: Původní server je starý a přestává fungovat, software je morálně zastaralý a nepodporuje instalaci potřebných nových aplikací, výkon serveru nestačí, už není možné sehnat náhradní díly, je potřeba provozovat několik softwarových aplikací, kdy každá potřebuje jiný operační systém…
První věc, která každého napadne, je investovat do pořízení nového serveru. Pokud se firma v průběhu času více rozrostla, musela by investovat do pořízení nové infrastruktury. Kromě toho, že musí vyřešit, z jakých zdrojů zaplatí desetitisíce nebo možná až statisíce korun, potřebuje správně nadimenzovat parametry nového stroje či strojů z hlediska výkonu, paměti a dalších parametrů. Pro samotného správce IT je to věc náročná. Pro majitele firmy, který nemá znalosti z oboru IT, věc téměř nemožná. Pokud je pořízen hardware s nižšími parametry, než potřebujeme, nevyhneme se v nejbližší době další investici. Pokud jsme nakoupili stroje s příliš vysokými parametry, leží nám ve firmě „železo“, za které jsme zaplatili desetitisíce, není využívané a navíc rychle morálně zastarává. A to jsme se ještě nezmínili o softwaru, který je nutno také pořídit. Licence pro menší firmu znamená další více než desetitisícový výdaj.
Před několika lety by nám nezbylo nic jiného, než zaplatit výše zmiňované sumy a podstoupit výše zmiňovaná rizika. Nyní ale žijeme v době cloudové a s ní přichází alternativní řešení - možnost přeměnit investici v náklad, eliminovat nebo alespoň omezit některá rizika a zbavit se starosti o hardware. Můžeme si totiž téměř cokoliv, co v IT oboru potřebujeme, pořídit jako službu.
Pokud se vrátíme do okamžiku KDY… a rozhodneme se řešit potřeby firmy využitím cloudu, odpadne nám hned první starost – nemusíme shánět žádné zdroje na počáteční investici, bude nám stačit navýšit kredit v řádu desetikorun až stokorun a částku utracenou v daném měsíci zaúčtujeme do nákladů firmy, tedy odečteme si ji ze základu daně. Firma se ani v tomto případě neobejde bez správce IT, ale místo toho, abychom ho nutili předpovídat počet potřebných prostředků na příští roky, umožníme mu nastavit si pohodlně prostřednictvím kontrolního panelu potřebnou konfiguraci, otestovat ji a pokud výkon či paměť nevyhovují, jednoduše během pár minut parametry navýšit, případně je snížit, pokud jeho odhad byl naddimenzovaný. Řeč je samozřejmě o cloudu v pravém slova smyslu, který splňuje všechny požadavky popsané v úvodu. Na trhu jsou nabízeny totiž také „cloudové“ služby, kdy zákazník požadující navýšení parametrů musí kontaktovat technickou podporu poskytovatele a prostředky jsou navýšeny v lepším případě v řádech hodin, v tom horším až po zaplacení faktury v řádech dní.
Starost o hardware je na straně poskytovatele cloudových služeb. Kromě toho, že zákazník nemusí vynakládat počáteční investici, nemusí se starat ani o údržbu strojů, o jejich opravu a v neposlední řadě ani o modernizaci. Zákazník nepotřebuje vědět, jak stroje technicky fungují, server nebo infrastruktura jsou pro něho připraveny jako služba. Zákazník se nemusí starat ani o licenci k software, využívání softwarové licence je zahrnuto v ceně služby.
V souvislosti s cloudovými službami se často hovoří o bezpečnosti dat. Je pochopitelné, že pro majitele firmy, jejíž data vždy byla na serveru v kanceláři, může být poněkud nezvyklé, že data jsou nyní na nějakém serveru ve vzdáleném datacentru. Nicméně je určitě jednodušší zcizit data ze serveru v kanceláři než ze zabezpečeného datacentra. Navíc v cloudu si můžete jednoduše nastavit zálohování dat, třeba i v oddělené geografické lokalitě, takže ani při případném fyzickém zničení originálů o svá data nepřijdete a rychle můžete začít fungovat s daty ze zálohy.
Cloudové služby nabízejí nespočet nových možností. Avšak máte-li firmu, která podniká v oblasti, kde právní předpisy nepřipouští uložení dat mimo společnost, nevyhnete se udržování alespoň částečné fyzické infrastruktury přímo ve firmě. Čímž chceme říci, že cloudové služby nemusí být vhodné pro všechny subjekty a rozhodování o tom, zda řešit své IT potřeby fyzickou infrastrukturou, nebo v rámci cloudu, není vůbec jednoduché.
(Partnerský příspěvek)
Tahle myšlenka není ani zdaleka nová, ale teprve v posledních několika letech se začala proměňovat v realitu: Výpočetní výkon počítačů...
