Digitálním technologiím se v Evropě nebývale daří. Potvrdil to nejnovější průzkum atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice, který každoročně provádí společnost EY. Podle něj se v odvětví digitálních technologií vloni uskutečnilo rekordních 1 227 zahraničních investičních projektů, což je o 5 % víc než v roce 2017.
Za posledních pět let se počet přímých zahraničních investic v tomto evropském sektoru více než zdvojnásobil. Oslovení investoři vnímají digitální technologie jako velice perspektivní obor. Dvě pětiny (39 %) z nich se domnívají, že právě toto odvětví v nadcházejících letech nejvíc přispěje k růstu evropské ekonomiky. Na druhém místě je odvětví cleantech (25 %) a na třetím energetika a veřejné služby (21 %).
„Evropa dělá velké pokroky, nicméně stále má co zlepšovat, především pokud jde o posilování technologických dovedností. Česká republika v investicích do těchto technologií, včetně pokročilých řešení jako jsou datová analýza nebo umělá inteligence, také nezahálí. Trendu a důležitosti přímých zahraničních investic jsme si velmi dobře vědomi, jak ukazuje jednak aktivita soukromého sektoru, ale také nedávno zveřejněná studie Národní strategie umělé inteligence v ČR Ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvádí Vladislav Severa, vedoucí partner týmu pokročilé datové analýzy ve společnosti EY, a dodává: „V praxi to znamená starat se o rozvoj digitálních dovedností budoucnosti a budovat infrastrukturu, kterou technologické společnosti potřebují, například ultrarychlé širokopásmové připojení.“
Nejatraktivnější evropskou zemí pro investice do digitálních technologií byla i v roce 2018 – přes 10% meziroční pokles – Velká Británie, kde bylo vloni realizováno 288 přímých zahraničních investic. Druhou příčku obsadilo Německo s 218 projekty (meziročně +2 %), třetí byla Francie se 171 projekty (meziročně -2 %). Do první pětky se vešlo ještě Irsko (72 projektů) a Španělsko (70 projektů).
V Evropě se nachází celá třetina světových metropolí, které mají podle účastníků aktuálního průzkumu nejlepší podmínky pro vznik budoucího technologického obra. V první desítce se nicméně umístila pouze dvě evropská města: čtvrtý Londýn a sedmý Berlín. Světovou jedničkou je San Francisko včetně Silicon Valley, druhá skončila Šanghaj a třetí Peking. Pětici nejatraktivnějších evropských technologických center podle průzkumu tvoří Londýn, Berlín, Paříž, Stockholm a Amsterdam.
„Česká republika, Slovensko, Polsko či Maďarsko se těší stabilnímu přílivu přímých zahraničních investic, a to zejména v tradičních odvětvích jako jsou automobilový průmysl, ale i rostoucí odvětví jako například kreativní průmysl. Už dnes i do budoucna bude podstatné, jak se národní strategie k těmto investicím postaví – budou lákavé jen investice samotné, nebo dáme do popředí i závazek investorů ponechat a podpořit výzkum a vývoj v zemi či regionu?“ uvažuje Zuzana Nehajová, InnovEYtion Hub Leader ve společnosti EY, a dodává: „Prozatím tuto mezeru na trhu do jisté míry vyplňují investiční autonomní firmy působící v regionu, které investice využívají častokrát jako nástroj pro navazování partnerství. Ve snaze zabránit odlivu talentů a nových inovativních společností, které se v regionu rodí, bude potřebné neustále zlepšovat podnikatelské prostředí a zvyšovat tak konkurenceschopnost například v podobě vhodných podmínek pro testování nových technologií.“
Hovoří se o tom, že výborně fungující tým je důležitější než dobrý podnikatelský nápad, což ve své podstatě potvrdili i respondenti studie. Pro velkou většinu oslovených investorů (94 %) je při rozhodování o investičním cíli „zásadně důležitá“, resp. „důležitá“ právě dostupnost pracovní síly vybavené technologickými dovednostmi. Dalšími klíčovými faktory jsou kvalita vzdělání a mzdové náklady. „Více než polovina z oslovených připisuje technologicky a digitálně zdatné pracovní síle kritickou důležitost, ideálně za konkurenceschopné ceny. V tomto směru má zejména region střední Evropy obrovskou konkurenční výhodu, stále i navzdory nutné reformě školství. Abychom udrželi krok s neustále se zrychlujícím nástupem nových technologií, bude potřebné investovat zejména do efektivního budování digitálních a technologických dovedností, aby stále větší penetrace robotů neznamenala jen budování armády nezaměstnaných,“ uzavírá Zuzana Nehajová.
