Vytvořit si rezervu na horší časy nebo na důchod. To jsou dva hlavní důvody, které by přiměly 58 procent Čechů poprvé investovat. Zabezpečit své děti by se tímto způsobem rozhodli jen čtyři neinvestoři z deseti. Plyne to z průzkumu ČSOB. S investicemi Čechů je to prostě složité.
Kromě důvodů, kvůli nimž by se do investic pustili takzvaní neinvestoři, se průzkum také zaměřil na finanční částku, kterou by do podílových fondů dokázali pravidelně každý měsíc posílat. Více než dvě třetiny dotazovaných neinvestorů by byly ochotny do podílových fondů odvádět minimálně dva tisíce korun. Alespoň pět tisíc korun by pak dokázal posílat jen přibližně každý dvanáctý neinvestor, zatímco mezi investory by se ke stejnému kroku odhodlal už každý pátý.
Zásadní roli v rozhodování, kolik jsou Češi ochotni měsíčně investovat, hraje celkový příjem domácnosti. Respondenti, jejichž rodiny musí vyjít se 40 tisíci korunami měsíčně, by investovali maximálně tisícikorunu. Ti s rodinným příjmem do 60 tisíc korun měsíčně by pravidelně zvládali odkládat dva tisíce a domácnosti, jimž na účet každý měsíc přijde více než 60 tisíc korun, dokonce čtyři tisíce korun.
„Bez ohledu na naše příjmy bychom si na horší časy měli zvládnout vytvořit finanční rezervu ve výši alespoň šestinásobku našich nezbytných měsíčních výdajů,“ upozorňuje Jan Barta, člen představenstva ČSOB Asset Management, a dodává: „Na stáří bychom měli zvládat investovat alespoň 10 procent měsíčního příjmu a zbylých 15 procent by mělo zhodnocováním v čase pokrýt naše ostatní přání a potřeby.“
Na otázku, jakou sumu by investoři i neinvestoři zvládli odložit jednorázově, tedy ve chvíli, kdy mají k dispozici určitou sumu peněz, se obě skupiny respondentů shodly na 50 tisících korunách. Členové domácností s příjmem nad 60 tisíc korun by pak tímto způsobem dokázali investovat dokonce 100 tisíc korun.
„Klientům, kteří se v rámci akce ČSOB Investiční rozjezd rozhodnou investovat vůbec poprvé, chceme setkání se světem investic usnadnit. Díky tomu mohou jednorázově zainvestovat 30 tisíc korun, nebudou platit žádný vstupní poplatek, a navíc při pravidelné investici 1 000 korun měsíčně dostanou po roce další tisícovku jako bonus,“ dodává Barta.
Respondenti, kteří již mají s investováním nějaké zkušenosti, považují ze svého pohledu za ještě důvěryhodný očekávaný výnos – tedy kolik díky vloženým penězům nakonec vyděláme – celých deset procent ročně. U neinvestorů, kteří jsou ve svém přístupu k problematice opatrnější, se tato hranice snižuje o dva procentní body. Naopak minimální výnos, který by obě skupiny respondentů oslovil tak, že by o investici začali uvažovat, se pohybuje na třech, respektive čtyřech procentech ročně.
