Insolvence v České republice: Růst ekonomiky na ně dopadá pozitivně

Pozitivní vývoj ekonomiky se odráží i v klesajícím počtu insolvenčních návrhů. Jejich počet nadále klesá nejen u firem, ale i u fyzických osob. Za první čtvrtletí roku 2017 bylo podáno celkem 6 888 insolvenčních návrhů. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2016 poklesl celkový počet insolvenčních návrhů o 8,23 %. V období prvního čtvrtletí 2016/2015 pokles činil 11,3%. Snížení počtu insolvenčních návrhů zaznamenáváme u firem ve výši 23,28% a u fyzických osob 6,76%. Plyne to z údajů Creditreform.

I nadále se podle Creditreform v insolvenčním rejstříku ocitají firmy, u nichž se touto cestou věřitelé domáhají přednostního uhrazení svých pohledávek. Soud tyto insolvenční návrhy pak zastaví pro zpětvzetí, zamítne či vůbec neprojedná. Zneužívání Insolvenčního zákona k těmto účelům řeší opatření v novele Insolvenčního zákona, která vstupuje v platnost od 1.7.2017.

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů. Řešení úpadku je u právnických osob možné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

Konkurzů bylo v prvním čtvrtletí roku 2017 prohlášeno 504, z toho počet konkurzů u živnostníků činil 273. Proti prvnímu čtvrtletí 2016 došlo v roce 2017 k mírnému nárůstu počtu konkurzů a to o 3,27%. Tendence vývoje se u konkurzů obrátila, přesto v dalším čtvrtletí výrazné růsty konkurzů neočekáváme. Podíl živnostníků na celkovém počtu konkurzů zůstává stabilní a činí stejně jako v období 2016/2015 54%.

Druhým, méně využívaným způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.

Do konce roku 2013 byla předpokladem pro povolení reorganizace podmínka, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 000 000 Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace bylo, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Tyto přísné podmínky nesplňovala řada firem, které by jinak mohly reorganizaci k řešení úpadku využít. Proto novela Insolvenčního zákona platná od 1.1.2014 snížila kritéria pro povolení reorganizace, a to tak, že roční úhrn čistého obratu firmy byl snížen na 50 mil. Kč a počet zaměstnanců na 50 zaměstnanců. Nově také stačí splnění alespoň jednoho z kritérií.

Celkem bylo od počátku platnosti Insolvenčního zákona v lednu 2008 do března roku 2017 soudem povoleno 168 reorganizací.

Poslední dva roky se stabilizovala situace i v oblasti insolvenčních návrhů u fyzických osob – spotřebitelů. První pokles, který přišel v roce 2015, činil proti roku 2014 7,1%. V roce 2016 byl pokles insolvenčních návrhů u spotřebitelů ještě vyšší a dosáhl ve srovnání s rokem 2015 8,43%. Stejný vývoj pokračuje i v roce 2017. Za první tři měsíce roku 2017 klesl počet insolvenčních návrhů proti stejnému období roku 2016 o 6,76%

Insolvence fyzických osob

Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka, nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je prohlašován konkurz.

V prvním čtvrtletí roku 2017 bylo podáno celkem 6 274 insolvenčních návrhů s žádostí o oddlužení. Ze všech žádostí bylo oddlužení povoleno v 5 648 případech. Oddlužení formou zpeněžení majetku bylo schváleno ve 124 případech, u 5 448 případů bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje pro rok 2017 novelizaci Insolvenčního zákona. První letošní novela Insolvenčního zákona nabývá účinnosti v červenci 2017 a obsahuje následující změny:

• Obchodních korporací se týká skutečnost, že se nebude přihlížet ke změně sídla, která proběhla v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení.
• Podá-li insolvenční návrh věřitel – právnická osoba, bude mít nově povinnost doložit svoji pohledávku uznáním dlužníka nebo potvrzením auditora, znalce nebo daňového poradce.
• Další změny by měly vést k ztížení šikanózy insolvenčními návrhy. Má-li insolvenční soud pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem, rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují.
• Zároveň dochází ke zvýšení pokuty, kterou může uložit soud navrhovateli, jestliže odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost a to z 50 tis. Kč na 500 tis. Kč.
• Současně dochází k zvýšení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Je-li insolvenční návrh proti právnické osobě je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, činí záloha 10 000 Kč. Záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu.
• Návrh na povolení oddlužení musí být sepsán a za dlužníka podán advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou osobou.

Nově zákon zavádí povinnost akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení. Podmínkou pro udělení akreditace je mj. vlastnické nebo jiné užívací právo právnické osoby k prostorám, v nichž mají být poskytovány služby v oblasti oddlužení, bezúhonnost právnické osoby, uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu a odborná způsobilost. Za odborně způsobilou osobu k poskytování služeb v oblasti oddlužení se považuje osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu oborů práva nebo ekonomie na vysoké škole.

Druhá připravovaná novelizace by měla přinést změny podmínek pro oddlužení spotřebitelů. Záměrem ministerstva je rozšířit okruh lidí, kteří by mohli oddlužení využít a současně je motivovat k aktivnímu řešení svého dluhu. Podle návrhu ministerstva by měla být upravena stávající podmínka pro oddlužení, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Návrh ministerstva předpokládá, že když dlužník splatí 50 % dluhů do 3 let, bude oddlužení ukončeno. Když splatí 30 % dluhu, tak potrvá oddlužení 5 let. Nejdelší doba pro oddlužení má být 7 let a to v případě, že dlužník splatí méně než 30 % dluhů. Současně má posílit role insolvenčních správců, kteří budou dlužníky kontrolovat a každoročně připravovat zprávu o postupu oddlužení.

Optimismus ohledně insolvencí

Očekávání společnosti Creditreform pro rok 2017 jsou optimistická. Předpokládá, že hospodářský růst a růst zaměstnanosti bude pokračovat i v letošním roce. S tím by mělo docházet i k růstu mezd a pozitivním dopadům v nárůstu domácí poptávky.

Vzhledem k očekávanému ekonomickému vývoji a vzhledem k tomu, že se v minulých letech segment firem prostřednictvím insolvencí a konkurzů výrazně pročistil, předpokládá pokles v počtu insolvencí u firem i pro rok 2017.

Pokles či stagnaci v počtu insolvenčních návrhů očekává i u spotřebitelů. Současný ekonomický vývoj zajišťuje spotřebitelům širší uplatnění na trhu práce a tím i snazší splácení jejich půjček. Vývoj insolvencí spotřebitelů bude v příštích obdobích do značné míry záviset i na tom, jaké rezervy si spotřebitelé v současné době vytvoří.