IT odborníci už si zvykli, že se v uplynulých letech stalo samozřejmostí využívání takzvaného cloudu - tedy skupiny technologií, díky nimž lze software provozovat tak, že lze snadno překonat výpadky jednotlivých strojů, jednoduše navyšovat výkon nebo bez problémů k potřebným funkcím přistupovat vzdáleně. A v cloudu lze provozovat samozřejmě také firemní informační systémy.
Ilustrační foto: PixabayJe cloud vhodný i por vás? Zásadní roli v rozhodování, zda využít informační systém/ERP v cloudu nebo dát přednost klasickému přístupu, hraje také obor podnikání firmy, její požadavky na funkcionalitu ERP, příslušné regulatorní požadavky, ale i aktuální stav IT systémů v organizaci.
Také je třeba podotknout, že při rozhodování pro nebo proti ERP v cloudu musí hrát roli otázka, o jaký druh řešení vlastně má jít. O software formou služby (SaaS) - tedy software poskytovaný dodavatelem formou vzdáleného přístupu? O SaaS realizovaný formou webové aplikace? Nebo o standardní řešení přístupné formou virtuální privátní sítě?
Zatímco malé firmy si mnohdy vystačí s jednoduchými informačními systémy - typicky s balíkovými účetními programy s několika doplňkovými moduly - a velké firmy jsou zpravidla ve svém rozhodování strnulejší, pro středně velké firmy ani jedno z uvedeného mnohdy neplatí. I proto jsou stále nejzajímavější cílovou skupinou pro cloudová ERP řešení.
Jakkoli se nabídka ERP v cloudu stále vyvíjí, zásadní výhody a nevýhody tohoto přístupu tak, jak je vnímají (potenciální i skuteční) klienti, zůstávají do značné míry stále stejné. Začněme u výhod.
Tou první je rychlé zprovoznění, které teoreticky může trvat jen minuty. Nicméně představa, že se prostě přihlásíme k hotovému ERP řešení, je mylná. Znamenala by totiž, že nejsou třeba žádné úpravy na míru a že není třeba importovat žádná stávající data. V takovém případě by ovšem stejně šlo o zanedbatelnou úsporu času, protože krabicový informační systém - a o takovou míru funkcionality by zde patrně šlo - lze klasickým způsobem také zprovoznit velmi rychle.
Další často zmiňovanou výhodou cloudu jsou nižší náklady. Ani tady však nelze obecně mluvit o úsporách - lze jen konstatovat, že nižší budou náklady na pořízení (softwarového systému, příslušného hardwaru) a pravděpodobně na údržbu. Jinak tomu může být u celkových nákladů na vlastnictví.
Naopak běžnou výhodou cloudu bývá vyšší pružnost a takzvaná škálovatelnost (možnost úpravy výkonu) řešení. Nové moduly jsou zprovozněny výrobcem a jejich spolupráce se zbytkem systému bude ve většině případů bezproblémová. Podobně bezproblémové by mělo být přidávání výkonu či kapacit pro ukládání dat.
Nově je pak považována za výhodu efektivnější podpora mobilního přístupu a integrace s řešeními internetu věcí (IoT). Lze zřejmě rovněž očekávat, že cloudová řešení budou snáze - a dříve - podporovat řešení umělé inteligence v ERP.
Mezi nejdůležitější obavy v souvislosti s provozem aplikací v cloudu patřila historicky ta o bezpečnost vlastních dat. S tím, jak se cloud stává stále běžnější, tato obava ustupuje, ale další přetrvávají.
Podle konkrétní realizace ERP v cloudu hrozí omezená funkcionalita řešení a také omezené možnosti úprav podle požadavků zákazníka. Jak už bylo výše zmíněno, při požadavku na množství úprav se také vytrácí často zmiňovaná výhoda cloudových řešení spočívající v rychlém nasazení. Rovněž problematická může být za určitých okolností integrace s dalšími systémy firmy.
Analytici ale upozorňují, že v poslední zmiňované oblasti se situace v poslední době dost změnila. Moderní cloudová ERP řešení využívají odpovídajících standardů a vzhledem ke stavu implementace - o kterou se stará přímo výrobce - z nich lze data získávat (a zajistit nad nimi spolupráci s dalšími řešeními) snáz než u mnohých klasických ERP systémů.
Využívání cloudu v ČR stále ještě je o poznání pozadu oproti západní Evropě a USA a lze předpokládat, že nejinak tomu bude ještě po nějaký čas i v oblasti informačních systémů. Zkušenosti ze světa ukazují, že posun ERP ke cloudu mnohdy začíná až nenápadně - například využitím HR modulu (nebo separátní služby) nebo CRM modulu (nebo separátní služby)v cloudu. Příkladem takových firem mohou být třeba AstraZeneca, Chiquita nebo Flextronics. Teprve později se začne uvažovat - nebo se skutečně zrealizuje - přesun zásadních prvků ERP. Na uvedených firmách je tedy zřejmé, že posun s ERP do cloudu se postupně týká nejen středních, ale i velkých firem.
Staré IT pořekadlo říká, že žádné rozhodnutí ohledně ERP není snadné. A stejně je tomu i u rozhodování, zda dát přednost klasickému nebo cloudovému řešení. Analytici Gartneru předpovídají, že v roce 2020 bude za standardní možnost nasazení ERP považováno jeho nasazení v cloudu. Současně odhadují, že 30 % ze sta největších producentů softwaru začne nabízet jen cloudová řešení do roku 2019. Firmy, které se cloudovým řešením budou vyhýbat, si tak mohou výrazně omezit množství pro ně dostupných řešení.
Bez nějaké formy firemního informačního systému se neobejde žádná organizace. A dovolíme si tvrdit, že v optimálním případě takový systém...
