Vývoj inflace v České republice byl od roku 2000 do roku 2014 v porovnání s Evropskou unií téměř stejný. Konstatuje to zpráva ČSÚ. Současně upozorňuje, že velké rozdíly jsou v jednotlivých výdajových skupinách. V tuzemsku na rozdíl od průměru zemí EU klesly od roku 2000 ceny oděvů, obuvi nebo vybavení a zařízení domácností. Naopak výrazněji rostly výdaje na bydlení.
Průměrná míra inflace v České republice činila dle ČSÚ v letech 2000 až 2014 2,2 %, což je téměř totožná míra jako za země Evropské unie (2,3 %). „Jistou podobnost s průměrem zemí EU můžeme vidět i u ročního přírůstku cen v jednotlivých letech. Tato podobnost je však narušena nepravidelným, zato poměrně výrazným zvyšováním nepřímých daní, tedy DPH a spotřebních daní,“ vysvětluje Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ. Nejvyšší rozdíl ročního přírůstku cen v ČR oproti průměru Evropské unie byl zaznamenán v roce 2008, a to o 2,6 procentních bodů (3,7 % v EU a 6,3 % v ČR).
Jednotlivé výdajové skupiny se ve sledovaném období vyvíjely značně rozdílně, a to nejen v rámci jednotlivých zemí, ale i ve srovnání ČR s průměrem Evropské unie. Nejprogresivněji rostly v ČR ceny ve skupině bydlení, vody, energie a paliva (od roku 2000 do roku 2014 nárůst téměř 103 %, v zemích Evropské unie v průměru pouze 63 %). V rámci této skupiny se v tuzemsku nejvíce zvýšily ceny plynných paliv – maxima dosáhly v roce 2012 (o téměř 200 % od roku 2000), v roce 2014 to bylo o 178 % (v Evropské unii o 129 % v porovnání s rokem 2000). Progresivně rostlo v ČR i vodné a stočné (o 110 %, v EU pouze o 65 % více od roku 2000).
„K výraznému cenovému růstu u výdajů na bydlení, které od roku 2000 vzrostly o 103 %, přispěla především deregulace nájmů. Postupně byla uvolněna omezení na výši nájemného, a to dosáhlo cenových limitů volného trhu“ komentuje vývoj Mrázek. „Na růst cen vodného, stočného a plynu má vliv jejich významná monopolizace,“ dodává.
Naopak u odívání a obuvi došlo dle ČSÚ v ČR k největšímu poklesu, zatímco průměrné evropské ceny od roku 2000 o 1 % vzrostly, v Česku o 30 % klesly. Také u dalších skupin zboží, které jsou dobře obchodovatelné a jejichž ceny jsou mezinárodně podobné, došlo v ČR buď k jejich poklesu (např. u vybavení a zařízení domácností o 12 %, nebo minimálnímu zvýšení (doprava, především pohonné hmoty a automobily, nárůst o 12 %). „Svou roli tu hraje i otevřenost české ekonomiky vůči Evropě a posílení kurzu koruny vůči evropským měnám,“ vysvětluje Mrázek.
Zajímavý vývoj měla i oblast telekomunikací, kde se až do roku 2007 udržovaly ceny na relativně vysoké úrovni (o 23 % vyšší v porovnání s rokem 2000), do roku 2014 poklesly o téměř 30 procentních bodů na a snížily se oproti roku 2000 o 6 %). Průměr států Evropské unie po celé sledované období klesal a v porovnání s rokem 2000 byl v roce 2014 nižší o 18 %.
Za evropským průměrem zaostává růst cen alkoholických nápojů a cigaret, který je do značné míry dán cenovou politikou státu. Od roku 2000 do roku 2014 se ceny této spotřebitelské skupiny zvýšily v ČR o 70 %, zatímco v Evropské unii v průměru o 84 %.
Pro porovnání indexů spotřebitelských cen v rámci Evropské unie se používá tzv. Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který má jednotnou metodiku pro všechny členské státy EU. Cílem HICP je vytvořit srovnatelné indexy spotřebitelských cen, aby bylo možné porovnávat trendy inflace členských států Evropské unie. Velká část technických aspektů výpočtu HICP se používá i v národních indexech. V České republice se HICP počítá od ledna 2001.
