Často lze slyšet o potřebě vytvořit „jednotný vizuální styl”, ale často si ani samotní zadavatelé vůbec neuvědomují potřeby a kroky, které k tomu vedou. Nejsou si jistí v tom, co a proč vlastně potřebují. A jdou na to po hlavě. Tato terminologie nás totiž zavádí příliš brzy ke konkrétním cílům jako je množství údajů na vizitce, velikost značky na služebním voze nebo barva dresů firemního týmu. Protože tomu, jak má vypadat vizitka nebo auto, co na něm má být a jak to má být barevné, rozumí přece každý. Je tomu ale opravdu tak? A na kolik taková "firemní identita" přijde?
Studia v důsledku výše uvedeného často tvoří něco, co nemá ten správný přínos či účinek, a to i přesto, že se klientské cíle podaří splnit v naprosto špičkové kvalitě. A proč? Protože chybí to základní. Vize. Cíle. Jednotná strategie. Pokud je totiž nemáme, pak nebudou žádné sebekrásnější návrhy v souladu s filosofií firmy, nepodaří se jim postihnout identitu a náladu společnosti.
Kdy by měla firma o rebrandingu začít přemýšlet?
Identita společnosti, její DNA, filosofie, podstata idejí, na kterých byla založena, podle kterých se řídí, to je základ, který vnímá (nebo by měl) každý pracovník, ať už majitel nebo třeba vrátný, zákazník nebo obchodní partner. Může to být jen přesněji nedefinovaná atmosféra, nebo naopak mnohostránkový manuál zásad. Důležité je vystihnutí podstaty a ta je leckdy uchopitelná jednou větou.
Pokud má být značka a vizuální styl úspěšný, musí upřímně tuto identitu vyjádřit, aby se s ní (a v jejím zastoupení přímo s firmou) dokázali pracovníci i zákazníci ztotožnit. Vizuální styl není jen o značce, je o tom, jak firma působí jako celek. Navenek i vně společnosti. Jak dýchá. Jak komunikuje. Jak se tváří. Jakou má tonalitu.
Když tedy společnost cítí, že je třeba udělat pořádek v její vizuální prezentaci, měla by si nejdříve ujasnit, definovat, nebo redefinovat svou identitu, svou vnitřní a vnější filosofii. Ač to na první pohled vypadá jako snadný úkol, často se zjistí, že je propastný rozdíl v tom jak se firma vnímá sama, jak ji vnímají interní zaměstnanci a jak ji vnímá okolí, a to jak z řad potenciálních a současných zákazníků, tak třeba stran široké veřejnosti nebo medií. Pohled zaměstnanců a vedení může být také odlišný (byrokratický moloch vs. pružná struktura jako ve startupu). Pokud chce vnímání své identity firma tedy změnit či zlepšit, pak rozhodně nestačí „přemalovat fasádu”. Je čas na to, aby zákazník přistoupil i k vnitřním změnám, tak aby deklarovaná změna byla věrohodná a funkční.
Pokud se ke změně vizuální identity společnosti přistoupí tímto komplexním způsobem, vynaložené prostředky se vrátí nejen čistě ekonomicky, ale i ve větší loajalitě pracovníků a zákazníků, v přílivu zákazníků nových či širší oblibě veřejnosti. Prostě ve vyšší hodnotě značky.
Z výše uvedeného, a praxe to potvrzuje, vyplývá, že délka tvorby je velmi individuální a stejně tak i finanční náklady s ní spojené. Ale rozhodně to stojí každé firmě za velkou investici. Časovou i finanční.
Co by nemělo chybět v briefu?
Pro správné uchopení briefu je také osobní setkávání a navnímání firmy ze strany studia, umožněte tedy vybraným dodavatelům, aby vás co nejlépe mohli poznat. Vrátí se vám to.
Co vše může zahrnovat změna vizuální identity?
Z naší zkušenosti se dá obecně zprůměrovat, že od rozhodnutí „něco změnit“ po vytvořenou novou identitu uplynou minimálně 3 měsíce, plná implementace pak bývá hotova za 6 až 8 měsíců. A to je doba, která se oproti letům předcházejícím díky moderním implementačním nástrojům a software značně zkrátila.
Přímé finanční náklady závisí vždy na velikosti společnosti a množství aplikací. Jako velmi hrubé vodítko se nabízí bonmot, že nová značka stojí jako služební auto toho, kdo o investici rozhoduje. Z tohoto úhlu pohledu je jasné, že hodnoty, které povedený rebranding přinese, jsou neporovnatelně vyšší.
Pokud se tedy rozhodnete, že chcete „něco“ změnit, nepodceňujte přípravu. Kromě rychlejšího vývoje a implementace se výrazně zvýší pravděpodobnost úspěchu a tím nejenom pomůžete vaší firmě, ale celkové firemní kultuře v této republice.
Bohouš Vašák, Studio Najbrt